HEATHER - Heather’s World

Bývalá vojákyně Heather se nadobro vzdala uniformy a nastoupila zcela odlišnou pěšinu života. Osud postavil energickou zpěvačku na rozcestí nelehkého rozhodnutí. Vokalistka si vytyčila životní směr korespondující s jejím uměleckým i osobnostním naladěním. Žena zocelená nejen vyškovským základním vojenským výcvikem nastoupila na bojiště jen zdánlivě méně záludné – na kolbiště uměleckých bitev, v nichž se neprolévá krev, nýbrž „pouze“ pot a slzy. Což bohatě stačí. S nadsázkou lze říci, že Heather při skládání své vlastní tvorby šikovně zužitkovala dril osvojený například při rozborce a sborce zbraně. Komponování muziky a její doplnění slovy se při troše představivosti může nést v podobném duchu. S jedním zásadním rozdílem – nová životní etapa si už nevyžaduje filigránskou práci s komponenty zbraně, ale hodinářský um se součástkami neskonale éteričtějšími – s náladami, emocemi, nejniternějšími pocity. Heather pootevře okno do svého vlastního světa, název desky zní více než výmluvně. Album levituje éterem, odtajňuje mikrokosmos životních souvislostí Jihočešky pocházející z mého milovaného Tábora. Nahrávka by se bývala klidně mohla jmenovat „Journey into the Heather’s Soul“. Desku drží pohromadě nevtíravý soft rock. Autorka do nádrže s rockovým palivem přilila několik odměrek aditiv etnické hudby, v dálce uslyšíte folklor, posluchačův sluch při několika příležitostech olízne pop. Kytary dokáží přidat na razanci, avšak jen do té míry, aby na sebe nestrhly až příliš pozornosti. V několika skladbách dokonce zazní šestistrunné sólo, což mě pochopitelně těší. Nicméně respektuji, že si album neklade za prvořadý cíl vzdát hold sekernické virtuozitě. Jednotlivé nástroje podstoupily „nivelizační kúru“, vytvářejí harmonicky kompaktní celek, žádný nevyčnívá nad ostatní. Instrumentální složce nezpochybnitelně vévodí Heatheřin plný, nosný vokál klenoucí se nad doprovodnou kapelou. Hedvika Helena Peterková rozkvétá v rockovou zpěvačku s neopakovatelným a neotřele šarmantním „já“.

Michal Štang