Kdybys měl popsat, co jsou FAUSTOVY HRAČKY, jak by Tvoje charakteristika zněla?
FAUSTOVY HRAČKY jsou nádherně nechutným mixem všeho, co jsem chtěl a nechtěl. Dost často jsem si přál různé záležitosti, které přinesly přesně opačný výsledek a takhle pořád dokola. Taky jsem nikdy nechtěl hrát na kytaru až mi nakonec nic jiného nezbylo a dnes si bez ní život absolutně nedokážu představit, takže spousta protikladů hezkých i nehezkých. Faustovské téma je tedy vždy na svém místě.
FAUSTOVY HRAČKY měly vzniknout 30. března 2024 ve tři ráno. Byla to náhoda, nebo tohle datum a čas mají pro tebe nějaký speciální význam?
Co se týče času vzniku kapely a určitých zásadních bodů, tak v tom většinou figuruje nějaké číslo. Například vznik 30.3. ve tři. Hotové album bylo zase pro změnu 6.6 v šest. Osobně mám tyhle hry s čísly a celkovou atmosféru opravdu rád.
Název FAUSTOVY HRAČKY automaticky evokuje Goethova Fausta. Proč zrovna Faust, čím Ti je tahle postava blízká?
Název FAUSTOVY HRAČKY vznikl sám od sebe stejně jako většina textů nebo riffů. Většinou říkám, že mám pocit, že to ani nevymýšlím já a prostě to odněkud přijde. Většinou ten den poznám už když se vzbudím a řeknu si „dneska to půjde", a pak už to proudí. Měl jsem původně v plánu kapelu nazvat Čerchmant podle stejnojmenné písně v albu, ale pak mi najednou do hlavy vlétly FAUSTOVY HRAČKY bez nějakých podnětů, a aniž bych věděl proč, tak mi bylo okamžitě jasné, že to je ono. Ale mimo jiné Goethova Fausta zbožňuji, protože je to přesný příklad toho. jak to bohužel většinou funguje.
Vznik alba jsi přibližoval vyjádřením „Cesta to byla velmi jednoduchá a doslova procházka růžovým sadem, který neustále hoři, každé jablko je totálně shnilé a u každý sedmikrásky je stočená zmije." Co ti přináší fakt, že můžeš tvořit muziku a prezentovat ji lidem?
Fakt, že můžu volně tvořit hudbu a prezentovat ji lidem, mi přináší vždycky pocit absolutní svobody. Je to takový dar i prokletí, protože je to něco, co mě naplňuje nejvíc. Je to jediná ze dvou věcí, které dávají životu smysl, láska a hudba. Bez muziky jsem bohužel jako ryba bez vody. Je to forma, jak s lidmi sdílet různé příběhy, ať už dobré nebo špatné a miluju na tom fakt, že hudba a texty jsou univerzální řečí, jež spojuje lidi, kteří by k sobě jinak měli daleko. Nicméně proces tvorby alba byl dost trnitý, protože jsem se rozhodl že nechci nahrávat ve studiu, ale u sebe doma, což provázel průvod prokousávání se technikou, nástroji a celkovou složitostí tím, že je to na vlastní pěst, ale výsledek pro mě má neskutečnou váhu. Můj dar ať už z nebe nebo z pekla je Rommuald Klemm, což je vynikající profesionál z Liberce, který se zabývá mixem a masterignem a díky němu je výsledek takový, jaký je. Nedal bych na něj dopustit.
V kontextu předchozího popisu, propojení s Faustem i hlášce o polovičních satanistech jsem podvědomě očekával žánrově úplně jinou muziku. Nemáš trochu strach z toho, že image, kterou kolem FAUSTOVÝCH HRAČEK buduješ a muzika, kterou předkládáš, spolu nemusí na první pohled úplně korespondovat?
Jestli bude image vs. hudba kontroverzní, to je otázka, kterou si moc nepokládám, protože tak by člověk nikdy neudělal nic jedinečného nebo odlišného. Vždycky jsem miloval temný nebo až drsný vzhled a k tomu chytlavé melodie poctivého rocku. Mám hodně rád protiklady a tohle je cesta, kterou rozhodně budu FAUSTOVY HRAČKY prezentovat. Extravaganci jsem měl vždycky rád a přijde mi škoda něco nezrealizovat jen kvůli tomu, že většina by to tak nejspíš neudělala.
„Vlci a prasatas" jsou tvojí prvotinou, je složité dostat pro začínající kapelu muziku mezi lidi nebo je to díky možnostem internetu pro tebe snadná záležitost?
To, jak se hudba dostane mezi lidi, se teprve bude postupně odkrývat. Samozřejmě jsou v dnešní době různé možnosti propagace, které dřív nebyly, ale nejlepší cestou pro mě vždycky budou živá vystoupení, kde může kapela do lidí svoji esenci nejvíc napumpovat.
Která skladba nejlépe vystihuje, o čem FAUSTOVY HRAČKY jsou?
Nejlépe FAUSTOVY HRAČKY podle mě vystihuje píseň „Mršiny". Je v ní vše, s čím se může ztotožnit opravdu velké množství lidí. Nejradši skládám songy o obyčejných záležitostech, protože se dají vytvořit krásně neobyčejně. Vždy skládám jenom o tom, co jsem zažil anebo co zrovna prožívám, protože se v tom pak cítím komfortně a je to pro mě realita. Nikdy bych se nepustil do něčeho, o čem absolutně nic nevím. Posluchači nejsou hloupí, když budu zpívat o tom, že mám každý den v posteli pět žen a auto za tři miliony a nebude to pravda, tak to lidi poznají a kouzlo je pryč.
Téměř na celé desce jsem měl pocit, že ti pomocnou ruku vydatně podával Robert Kodym. Měl Robert nějaký vliv na formování Tvých hudebních chutí, případně jaká jiná muzika je Ti blízká?
Co se týče hudby, tak z českých kapel tvorbu Roberta Kodyma obdivuji absolutně od A do Z. Je v ní vše, co je pro mě v hudbě atraktivní a důležité.
Velmi snadno mě na desce chytla lyrická stránka, na který z textů jsi nejvíc hrdý a považuješ ho za ten, který si zaslouží nejvíc pozornosti?
Lyrická stránka je část FAUSTOVÝCH HRAČEK, na kterou absolutně nedám dopustit. Na textech mi záleží možná o maličko víc než na hudbě, ale je to tak na stejno. Časem jsem spoustu písní vyřadil, protože to podle mě zkrátka nebylo ono. Texty by měly být barevné a mělo by v nich být ukryté nějaké koření. Zkrátka něco navíc. Osobně mám nejradši texty v písních „Mršiny", „Zakletá" a „Jdu se tebou opít". Tenhle typ textů skládám nejraději a každý zachycuje osobní vzpomínku, ale u některých bych byl upřímně radši, kdybych je psát nikdy nemusel.
Jsi autor od přírody, z kterého slova i muzika padají na první dobrou nebo intenzivně a do detailu hledáš každou notu, každý verš a vhodné téma?
S autorstvím je to zajímavá otázka, protože nápady na hudbu i na texty najednou vlétnou do hlavy. Jsou samozřejmě dny, kdy to absolutně nejde, ale když je ten správný den a obvykle je to noc, protože v noci jsem nejvíc kreativní a celkově jsem noční tvor, tak pak to obvykle lítá jako třísky. Co se týče hudby, tak jí skládám a nahrávám tak, jak to cítím. Nikdy jsem nebyl takový ten technický strojový muzikant. Musím v tom cítit absolutní mír, že tak je to správně, a tak to pustím do světa na špacír.
V některých textech se dají najít paralely na slova písní známějších kolegů. Je to náhoda nebo úmysl? V čem nacházíš největší inspiraci?
Co se týče podobnosti, tak si myslím, že dnes už člověk nenajde nic, co by nebylo podobné něčemu jinému, a proto se tím nezatěžuju. Rozhodně to není tak, že bych někoho chtěl vykrádat. Někdy mě napadne něco, co opravdu hned evokuje něco známého, a to bych si zase nedovolil. Ale většinou to je tak, že jak to na mě přijde, tak to je. Největší inspiraci beru ze zážitků. To je to, co člověk skutečně může nabídnout.
Co by sis přál, aby si posluchač z poslechu desky odnesl?
Přál bych si, aby si posluchači z poslechu desky odnesli především to, že tam nejsou žádné samply, že to není dokonalé a že je to tak vlastně naprosto v pořádku. Dnes běžně slyšíme bezpočet dokonalých nahrávek plných samplů a pak na živém koncertě zjistíme, že třičtvrtě věcí hraje z beden a je to puštěné z PC. Takhle tedy opravdu ne. Osobně mám rád i chyby jak na nahrávce, tak na živých koncertech. Prostě ať tam je lidský faktor a ne uhlazená lež.
FAUSTOVY HRAČKY se zatím tváří jako tvůj osobní projekt, předpokládáš, že se časem rozrostou na regulérní kapelu a vyrazíte představit vaši muziku i naživo?
FAUSTOVY HRAČKY sice jsou můj osobní projekt, ale už se pomalu skládá parta těch, kterým se podařilo utéct z Inferna a hned jak to půjde, vyrazíme na podia a posluchači se rozhodně budou moct těšit i na pořádnou show, bez které bych si nedovolil vystoupit.
Máš v hlavě vizi toho, jak budeš směřovat pokračování příběhu Faustových hraček, co od Tebe může posluchač v nejbližší době očekávat?
V dohledné době můžou posluchači očekávat videoklip na píseň „Mně nezdrhneš", protože ji začala hrát určitá online rádia, a tak je dobrý nápad dodat patřičný klipový materiál pěkně po faustovsku. Určitě od nás mohou očekávat to, co už teď mohou poslechnout a shlédnout, ať už to je poctivý melodický rock, střelený videoklip anebo písnička, co prostě jenom pobaví nebo trochu pohladí.
Kdyby sis měl vybrat, jestli se raději potkáš s Faustem nebo s Robertem Kodymem, na koho by padla volba?
Osobně bych se určitě raději potkal s Robertem Kodymem a opravdu pokorně mu poděkoval za to, co udělal pro českou hudební scénu. Od Fausta i ďábla raději rohy dál. Je to super parťák do deště, ale zároveň nejhorší společnost pod sluncem.
Facebook FAUSTOVY HRAČKY
Původně zveřejněno na METAL FOREVER


INSANIA vydává druhý singl z chystané desky
CHINASKI oznamují speciální koncert v Praze
BLOODCRAFT RITUAL vydává EP Human Peak
Sunfest 2026 spojí tři kapely pod jedním sluncem
ŽÁDNEJ STRES vydává album "Cesta" a zve na křest do Třemošnice