Mnoho tváří tuzemské scény
czechblade logo
Fresh Blood profily kapel

STROMBOLI: Kraklakvakve? Koranere!

Vydáno: 03.12.2014 00:00 v sekci Publicistika - Gerd Muller

Mezi námi, sopka Stromboli na stejnojmenném ostrůvku v Tyrhénském moři mezi Itálií a Sicílií se svými 924 metry nepatří ani náhodou k vulkanickým gigantům. Svou výškou je někde na úrovni našeho Špičáku. Na druhou stranu – je to jediná neustále činná sopka v Evropě, stále lávu vyvrhuje a stále si chrlí. A dala jméno kapele, která naopak má svoji krátkou, ale legendární erupci dávno, dávno za sebou. Ale pokud vše vyjde podle plánu vulkanologů i muzikologů, 4. prosince 2014 udeří nanovo a naživo.

Kytarový guru Michal Pavlíček se svými spoluhráči vydal v roce 1987 u vydavatelství Panton dvojalbum  „STROMBOLI “. Ve všech ohledech se jednalo o zcela jedinečný hudební počin. Troufnu si napsat, že svým významem a dopadem se mu až do současnosti v československém rocku nic nevyrovnalo. Je to jeden z mála rockových tuzemských projektů, který měl ve své době potenciál se uplatnit minimálně v evropském měřítku.

 Co se vlastně přihodilo? Michal Pavlíček, nejen kytarista, skladatel a interpret v jedné osobě, si mimo svou hlavní parketu v PRAŽSKÉM VÝBĚRU od začátku 80. let vybíral pro koncertní i studiovou práci ty nejzajímavější dámské osobnosti naší hudební scény. A v žádném případě se nenechal omezovat žánrovými škatulkami. Ať už to bylo hostování na sólovém albu Jany Kratochvílové v roce 1980, účast v koncertním i albovém projektu HORKÝ DECH (najazzlá  Jana Koubková, Jiří Hrubeš a Michal Pavlíček) v roce 1982 nebo komponování a nahrávání s Klaudiem Kryšpínem  na albu Zuzany Michnové „Rány“ v roce 1986. Ta největší rána ovšem zahřměla na koncertu PRECEDENS v roce 1986, kde Michal Pavlíček uslyšel a uviděl na scéně svou můzu -  Báru Basikovou. Od roku 1985 hrající nové bezejmenné instrumentální trio Pavlíček – Kulhánek – Kryšpín se tak rozšířilo nejen o Báru Basikovou, ale i klávesistku Vendulu Kašpárkovou. A měli jsme tady najednou českou supergroup. Chyběly už jen dvě maličkosti – název a repertoár. Název byl jasný -  Pavlíčkovi přišel vhod jeho cestovatelský zážitek ke břehu ostrovního vulkánu. A setlist? Jeho podoba i naplnění ovlivnil vlastní autorský a interpretační hlad po jiné hudební tváři, než jakou Michal Pavlíček zosobňoval v Pražském výběru.  A ten byl navíc od roku 1983 tehdejším českým ideologickým talibánem zapovězen. Pro výběrovský tarantulí škleb potřeboval Pavlíček vlastní protipól – velké kompozice s romatickým a fantaskním nábojem, plné sentimentu a patosu. Vadilo to někomu? Netuším, já osobně byl slyšeným absolutně nadšen a uhranut.

Takže – máme název, máme kapelu a jdeme nahrávat studiové album? Nikoliv, u tohoto dvojalba se snad nic nedělalo rutinně a podle předepsaných floskulí. Navíc stejně jako u dvojalba  COLLEGIUM MUSICUM „Konvergence“ tehdejší bratislavské vydavatelství Opus zavětřilo v epoše plánovaných hospodářských cyklů a pětiletek možný zisk z prodeje dvojalba (hoši tam nemají texty a dá se to vše prezentovat jako umění pro tu naši mladou generaci, že), tak i v případě  STROMBOLI pražský label Panton nezaváhal a vydal rovnou dvojalbum. Velký podíl instrumentálních skladeb a texty i z brku ideologicky neškodného (leč geniálního) pana básníka Mongersterna  - to se opravdu nedalo jakkoliv napadnout ani z pohledu avantgardy dělnické třídy. A navíc to nejdůležitější – vzhledem k tehdejším neveselým životním okolnostem měl Michal Pavlíček šuplík (možná bednu) plnou nových skladeb a nápadů, které se nedaly srovnat s ničím, co bez ohledu na svou špičkovou reputaci směl vydat do té doby.
4260

Michal Pavlíček se poprvé ve své kariéře mohl veřejnosti prezentovat jako výhradní autor, interpret, producent a hybatel všeho a všech. Ne nadarmo na titulu alba bylo uvedeno spolu s názvem kapely i jeho jméno. Podívejme se, co nedávno sám hudebník uvedl o vzniku dvojalba pro časopis Muzikus: „… Když složím píseň, tak je to ode mne přesně dané - melodie, harmonie- a Bára to striktně dodržovala. Skládal jsem i hlavní basové figury, které si jak Guma, tak Jirka Veselý přizpůsobovali a pak doplňovali svými feelingy. Klauda Kryšpín si bubny připravoval sám, ale podle mých instrukcí nebo demo nahrávek.“ Toť pevná ruka principála. A výsledek stál za to!

Úvodní polovinu dvojalbalba „STROMBOLI“ tvořily nezvykle koncertní verze kompozic. Otevírací trojici skladeb obstaralo již zmiňované bezejmenné trio hudebníků Pavlíček – Kryšpín – Kulhánek. Na postu baskytaristy se Vladimír Kulhánek střídal tak dlouho s Jiřím Veselým, až se stálým členem STROMBOLI stal nakonec Veselý. Ten sice na rozdíl od zarputilého sportovce Kulhánka na koncertech méně popocházel, zato však o to více bafal z dýmky.

Hned první dvě skladby -  „Aladin“ a „Bez názvu“ navozují definici hudební tváře kapely – vynikající instrumentální výkony, vzdušné a fantaskní  kytarové kompozice s nádechem tajemna. Harmonie jsou do té doby u nás neslyšené. A něco navíc? Kytarový syntetyzátor. Emoce. Napětí. Melodická sóla. Ale to vše zatím bez lidského hlasu. Bloudili jste někdy v autě listopadovou mlhou hustou jak mléko? A nebylo vidět na dva krajníky za sebou? Tak to je „Aladin“ – alespoň do okamžiku, než zažehne lampu. První stranu platně uzavírá „Rychloběžka“ – dravá, agresivní, rychlá skladba – ovšem i v té nechybí náladotvorné prvky. Záznam se nahrával v roce 1985 v Lucerně.  Překvapeným posluchačům byl nabídnut k rozluštění netradiční hudební hlavolam – a na konci se to v exaktickém návalu podaří i těm na pódiu, i těm pod ním. Pavlíček byl už v té době jak ve hře na kytaru tak i kompozičně jasnou autoritou, ale je třeba zmínit i rytmiku Kulhánek – Kryšpín. Takto v republice tehdy nehrál nikdo. Jen na okraj– ve třech si do té doby troufli hrát a nahrávat jen KATAPULT a jedna z podob M. EFEKTU. V případě prvním se jednalo o jednoznačný fanouškovský majstrštyk. V případě druhém šlo o svět hledačů. A v případě STROMBOLI Aladin vysvobodil džina z láhve. Přej a bude ti přáno.

Klíčová druhá a třetí strana dvojalba obsahuje jednovaječná dvojčata repertoáru – jak ve formě koncertních verzí, tak i studiových nahrávek. Obojí již v kompletním obsazení s Bárou Basikovou – a těch jejích pět oktáv bude sakra slyšet a cítit.

Úvodní koncertní stejnojmennou skladbou už kvintetu „Stromboli“ na albu se (pokud mne paměť neklame) i koncertní sety kapely tehdy načínaly. Do kouřové mlhy, nazelenalého nasvícení pronikají paprsky hudby s mimořádnou dávkou emocí. Magický rytmický vzorec a hluboký alt. A pak zaříkávání jedním jediným artikulovaným slovem textu – „Stromboli, Stromboli,…“. Tak toto absolutně fungovalo nejen na koncertech, ale i na koncertní nahrávce. Pro napsání tohoto textu si do uší a do hlavy opakuji to vše dávno slyšené. A ono to kupodivu skvěle působí i dnes. Magie nestárne, pokud za ní stojí skutečný kytarový Merlin. „Já ti dávám, dávám“ – bezchybná strojová rytmika s bezpražcovou basou a nad ní kytarové arabesky a Bářin hlas. Sytý a plný, s nahořklou příchutí, lákající a poletující lehce od sametových hloubek altu k sopránovým kudrlinkám. Pokud by v Hollywoodu chtěli mít skutečný hlas Sirény – mají ho mít. „Třesky blesky“ – ostřejší kytarový začátek, klávesové tajemno, hlasové šílení a pak ta neuvěřitelná harmonická vývrtka, která posluchače v čase 1:02 odrovná. Pokud hledáte definici štěstí a emoční extáze v rockové skladbě – tady ji máte. A to vše během sedmdesáti vteřin. A pak přijde po fankujícím úvodu zadumaná „Bezejmenná“ s přechodem od morgensternovské básnické zkratky ke kytarovému sólu a po stupíncích gradujícímu vokálu ve finále grande. A je konec, kdo má vinyl – musí se zvednout a přehodit elpíčko. A v té pauze mu to v hlavě pěkně doznívá a dohrává. 

 

 

Třetí – studiová - strana dvojalba je uvedena „Carmen“. Epická členitá skladba, která ve své dramatičnosti a různorodosti jako by předznamenala životní cestu Michala Pavlíčka a jeho můzy. Oba hlavní protagonisté si ve svých vokálních partech jsou kupodivu rovni. Jedna z nejsilnějších nadčasových písní jak kapely, tak i českého rocku vůbec. A slyšeno dnešníma ušima se znalostí hudebního trhu – nevím, zda by si STROMBOLI neměli sem tam poslechnout i fanoušci paní Tarji von Turunen a jejích ansámblů. Možná by se divili. „Villa Ada“ – pro někoho poklidný park v Římě, pro někoho úlet do hudebního vesmíru fantazie. Já osobně v této písni mohu vidět i hvězdy na letní obloze. A rozumím rockovému hráběti Teleke z Tölökö. Napsat, že „Villa Ada“ je mistrovský kousek – to je neříct vůbec nic. Pokud STROMBOLI tuto skladbu budou někdy ještě naživo uvádět, může být lepší jen díky zmoudření a šedinám. Lepší, zralejší a stejně krásná. „Veliké lalulá“ a „Košilela“ – dvojice fantasticky imaginativních písní. Co napsat? Definice harmonické krásy, dokonalosti, nadání, kumštu a invence. A ještě něco navíc – odvahy. Umíte si představit toho jiného než Michala Pavlíčka, kdo by sáhl po zhudebnění tohoto textu?

Kraklakvakve? Koranere!
Ksonsirýři - guelira:
Brifsi, brafsi; gutužere:
gasti, dasti kra...
Lalu lalu lalu lalu la! 

Chandraradar sísajádra
tesku tes py pi?
Vahapádra, pryvešádra
klukpukpici li?
Lalu lalu lalu lalu la!

Sochoškrt
sic kalcisumpa
senmemysagart (;)!
Biboň sod: Quocitem Vumpa
Kleso Klaso Klart (!)
Lalu lalu lalu lalu la!

Christian Morgerstern: Veliké lalulá (1905) – pozor, jedná se o překlad z němčiny Josefa Hiršala!!

  

Pokud v rocku existuje pro milovníky škatulek impresionismus – tak STROMBOLI na něj dosáhli.

A jedeme dál: „Houpací židle na opuštěné terase“. Snad jediná věc, která podle mne je z nabídky studiových skladeb z dnešního pohledu zaměnitelná. V kontextu s ostatní tehdejší českou tvorbu tuto převyšuje o dvě tři hlavy. Klukovsky odvázaný a přímočarý  kytarový „Ivanhoe“ – Pavlíčkovi synové si prozpěvují ve studiu spolu s Vilémem Čokem. Není se co divit, že z písně o rytíři dobra se v království Kazimírově stal šampion tehdejšího rozhlasového Větrníku. Po úvodním riffu se barva kytary i harmonie spolu s rytmickou strukturou a sólem přiblížila k soundu alba „Rány“ pro Zuzanu Michnovou. A v úplném závěru snad dojde i na citaci Udova křečáku. Na koncertech to byla skvělá pecka. Pavlíček byl uctíván, Bára obdivována a Vilém byl prostě milován. „Na koni“ – další odklon od schématu. Energický skoro až taneční kousek, který bych dnes rád upřímně doporučil fanklubu RED HOT CHILLI PEPPERS. Na rozdíl od hochů z Kalifornie byl u STROMBOLI i koncertní vokál bezchybný. „Kvůli ní“ – další z nejbližších hudebníků v roli hosta – Michael Kocáb. Rockový šanson a nejvážnější skladba alba. Kocábův nakřáplý hlas skladbě nabízí civilnost a patosu textu člověčinu. Není to veselá píseň, to ne. A jsme na konci – „Ó  hory, ó hory“. Sošný epos a balada o očích horolezcových. Příběh horského vůdce. Nebo spíše toho, kdo byl svým kmenem zavrhnut. Neuvěřitelně působivá skladba s hymnickým chorálem. Pokud se cepelínovský „Kashmir“ cyklicky točí v elipsách, u STROMBOLI jdeme jen vzhůru a výš a ještě nahoru. Rozhodně násobně výš, než je těch původních 924 metrů nad mořem malé sopky v Tyrhénském moři.

Ó hory, ó hory
Je čas jít zkusit to zas


Tak s některými z vás 4. prosince v pražské O2 Areně na shledanou. Už je čas. 


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
DIE EL. ELEFFANT!? vydává po třiceti letech reedici alba Elephantology?! DIE EL. ELEFFANT!? vydává po třiceti letech reedici alba Elephantology?!
Vydáno: 21.12.2024 v sekci Aktuality
Skupina složená z předních českých hudebníků se vrací. Nikoliv však na pódia, kapela k výročí třiceti let od vydání debutového alba vydává jeho remasterovanou reedici na vinylech, navíc v unikátní limitované sběratelsk... číst dále
DO SHASKA! + FURTHER DOWN + MAGADAN + VOLUPTAS DO SHASKA! + FURTHER DOWN + MAGADAN + VOLUPTAS
Vydáno: 21.12.2024 v sekci Aktuality
sobota 18. ledna 2025, Punctum - Krásovka, Krásova 27, Praha... číst dále
POLY NOIR - K mýmu ohni nesedej POLY NOIR - K mýmu ohni nesedej
Vydáno: 20.12.2024 v sekci Recenze
SMILE MUSIC – 47:20 dark country/western... číst dále
TŘI SESTRY třikrát v Praze TŘI SESTRY třikrát v Praze
Vydáno: 20.12.2024 v sekci Aktuality
20. – 22. prosince vystoupí TŘI SESTRY v pražském OX Clubu (bývalé Retro). 20.12. proběhne koncert v rámci Vinyl tour, hrát se budou pouze písně z prvních pěti alb, tedy z Na kovárně to je nářez (1990), Alkáč je největ... číst dále
J:T C.O.R.P. - Uf-Oni J:T C.O.R.P. - Uf-Oni
Vydáno: 19.12.2024 v sekci Recenze
VLASTNÍ NÁKLAD– 49:57, heavy metal... číst dále