Posthardcoroví THE TRUTH IS OUT THERE (TTIOT) nepochybně patří mezi nejžhavější želízka v ohni české core scény. Důkazem toho budiž jejich předskakování velkým světovým jménům BRING ME THE HORIZON či KILLSWITCH ENGAGE. Rok po vydání svého druhého EP s předlouhým názvem „A Strange Game The Only Winning Move Is Not To Play“ kapela koncem srpna naservírovala fanouškům debut „Lighthouses“. TTIOT nejsou žádné provinční uskupení odněkud z Horní Dolní, o tom žádná. Snaží se působit světově a na rozdíl od mnoha svých kolegů se jim to i daří. Ostatně i produkce čerstvé debutové desky naznačuje, že česká kotlina těmto pánům rozhodně nebude stačit. Fanoušky, kteří byli u TTIOT z minulých let zvyklí na techničtější pojetí hardcore kvapně se blížící mathcore, čeká tentokrát menší překvapení. Celkové tempo hry se oproti předchozímu EP výrazně zklidnilo, což má za následek více post-hardcorové vzezření alba. Říkejte si, co chcete, ale mě se tahle proměna líbí. V případě minulých počinů se mi zdálo, že si kapela s elektronickými prvky úplně nevěděla rady. Dostávala se tak občas do paradoxních situací, kdy přechody mezi electrem a kytarovými party byly tak kostrbaté, až tak nechtěně vznikaly defacto písně v písni. Na „Lighthouses“ se podobných prostocviků vyvarovala, vše již působí konzistentně a oba dva elementy si už navzájem nehází klacky pod nohy.
TTIOT se nedá upřít, že se snaží v Čechách zavést postupy zahraniční post-hardcorové školy. Popravdě, česká core scéna takovéhle oživení potřebovala lidově řečeno jako prase drbání. Náš léta recyklovaný „czechcore“ už se mi pomalu začíná zajídat a pokud v tomto hudebním odvětví chceme být úspěšní i za hranicemi, je nezbytně nutné, aby domácí vody někdo trochu zčeřil. Na druhou stranu se pánové nemuseli tak okatě inspirovat britskými BRING ME THE HORIZON (jako zdroj inspirace naštěstí posloužila deska „Sempiternal“ a ne nová „Thats The Spirit“, jejíž příchod očekávám spíše s hrůzou než s nadšením). Podobné momenty se však nevyskytují zas tak často a v jinak poměrně nápaditém celku se snadno ztratí. „Lighthouses“ nepřekvapí jen svým velkým žánrovým posunem. Znatelně ubylo hravosti, kterou vystřídala melancholie a výrazná melodika. Z letité zkušenosti vím, že takovéto experimenty se většinou nesetkávají s větším úspěchem. V tomto případě to však z mně neznámého důvodu kapele věřím. Refrény se i přes časté použití čistých vokálů neutápějí v kýčovité ubrečenosti a nejednou chytí za srdce. Mám teď na mysli zejména titulní song „Lighthouses“, v němž zpěvákův projev blízce připomíná rozervaného hrdinu romantické básně. Debutovou desku „Lighthouses“ vidím jako velmi významný úsek (doufejme) dlouhé cesty, který kapela urazila za čtyři roky existence. Čiší z ní nepředstírané emoce, energie a hlavně obrovské tvůrčí nadšení. Doufejme, že TTIOT nezahodí vzniknuvší příležitost a společně s dalšími předními interprety ukážou světu náš core v trochu lepším světle. hodnocení: 5/6