WELICORUSS
Az Esm‘
vlastní náklad – 60:03
symphonic black/pagan metal
WELICORUSS je uskupení s opravdu neobvyklou historií. Málokdo by si asi v roce 2002, kdy byla kapela založena, dovedl představit, že za 9 let její frontman vymění mrazivou Sibiř za stověžatou Prahu, kde z WELICORUSS zanedlouho udělá mezinárodní projekt. Parta kolem Alexeje Boganova se tu evidentně zabydlela, jelikož zde koncem ledna vydala očekávanou desku „Az Esm“, které se teď společně podíváme na zoubek.
Mnoho fanoušků určitě s napětím očekávalo, jakým směrem se bude tvorba této formace po zmiňovaném restartu ubírat. Jisté méně či více podstatné změny se udály, o tom nemůže být pochyb. Dříve jsem kupříkladu míval pocit, že symfonické prvky hrály v tvorbě kapely tak trochu druhé housle a nedostávalo se jim tolik prostoru, kolik by bylo třeba. S novým albem ovšem přišla o mnoho velkorysejší produkce, která mimo jiné vynesla do popředí i orchestrální party. Díky tomu došlo i na mastering starších songů z EP „Kharna“ obsažených na této novince, aby tak lépe vyhovovaly současnému více orchestrálnímu konceptu. Desce se krom jiného dostalo velmi slušivého zvukového kabátu, s jehož kvalitou se žádný dosavadní počin WELICORUSS nemůže rovnat. Na druhou stranu se však nemusíte bát, že pompézní produkce v tomto případě pouze posloužila k zakamuflování skladatelských selhání, jak tomu bohužel v poslední době čím dál tím častěji bývá. Hudba WELICORUSS nic ze svého dřívějšího kouzla neztratila, ba naopak. Znovu se ukazuje, jak chytrý tah mozek projektu Alexej Boganov udělal, když od základů překopal sestavu. Kapela načerpala novou inspiraci a ukazuje se fanouškům ve skvělé formě. Nové písně z první poloviny alba mají velmi zvláštní atmosféru heroických zpěvů dávných Slovanů, které jsou sem tam kombinovány s lehce orientálními prvky. Uznávám, že na první pohled tento mix může působit trochu podezřele, ale věřte nebo ne, funguje to na jedničku. Kromě občasných orientálních vložek se ale můžete těšit na čistě slovanskou záležitost, při jejímž poslechu se vám atmosféra promrzlé Sibiře vryje až do morku kostí.
„Az Esm“ dovršilo trend, který jemně naznačilo už EP „Kharna“. Kapela se stále více žánrově přibližuje k symfonickému black metalu a pagan/folk metalové kořeny jsou zde patrné spíše po textové stránce než po té hudební. Potěšilo mě ovšem, že WELICORUSS se nesnaží jít v něčích šlépějích a razí si svou vlastní cestu. A daří se jim to velmi dobře, nutno podotknout. Zkrátka a dobře, formaci tohoto typu potřebovala naše scéna jako sůl. Málokdo se v české kotlině snaží dělat tvrdou hudbu ve slovanském pojetí a většina až na výjimky sleduje hlavně severské trendy, což je dle mého názoru velká škoda. Tuzemské metalové vody jsou touto hudbou v současné době doslova přesyceny a já jsem pokaždé velice rád, když natrefím na kapelu, která se ve své tvorbě ubírá trochu odlišným směrem.
Fanouškům, kterým se zdál osud WELICORUSS po změně sestavy stále nejistý, nyní kapela poslala jasný vzkaz. Jsme zpět, v prvotřídní formě a hodláme si získat srdce českého
metalového posluchačstva stůj co stůj. Myslím si, že v tomto ohledu pánové nebudou mít práci vůbec těžkou. „Az Esm“ je totiž velmi kvalitní počin okořeněný precizní produkcí a všudypřítomnou velkolepostí, který si tuzemští fandové jistě zamilují. Nebýt trochu slabšího závěru, kde kapele viditelně začaly docházet nápady, tak bych se této nahrávce vůbec nezdráhal udělit absolutní hodnocení. Kapela se ovšem s každou novou plackou znatelně zlepšuje, což naznačuje velmi příznivé vyhlídky do budoucna. Ale o tom až někdy příště.
Martin Černý *****