SUPPORT LESBIENS - K.I.D.ův příběh: Část 1. Mezitím

Během hodiny se dá probrat spousta věcí. Se SUPPORT LESBIENS jsme rozebírali hlavně jejich poslední desku "K.I.D.", na které kapela zkusila i české texty. Tento týden jsme si na webu připomínali tři roky starý rozhovor k albu "Leave a Message", prvnímu v nové sestavě. Než jsme se sešli znovu, v táboře SUPPORT LESBIENS odehrála řada zajímavých věcí, o nichž se hoši rozpovídali v první části velkého rozhovoru.

K minulé desce „Leave A Message“ byla možnost zavolat na číslo na obalu a zanechat vám vzkaz. Kolik zpráv jste nakonec obdrželi?

Hynek: Nebyly jich sice tisíce, ale stovky, což jsem nečekal. Myslel jsem, že nám třeba deset lidí zanechá nějaký hate, ale všechny vzkazy byly pozitivní. Žádný hater se nenašel. Naopak tam byly podpůrné SMS jako: „Teď jedu v autě, je to supr deska. Jen tak dál.“ Některé vzkazy byly delší. To číslo funguje do teď.

Současná sestava se dala dohromady v roce 2013. Teď jste pohromadě dva roky (rozhovor se konal v roce 2015 – pozn. autora). Cítíte, že je kapela po té době ještě soudržnější?

Radek: Jsme rozdílné nátury.

Hynek: Bude to běh na delší trať. (Smích)

Radek: Vezmi si, že díky tomu, jaké jsme rozdílné individuality, to bude vždycky jiskřit jak pozitivně, tak negativně. Také se občas kočkujeme. Ale zatím se zdá, že to hudebně začíná přinášet ovoce.

Hynek: Invence je fakt pozitivní. Na „K.I.D.“ cítíme posun a větší kompaktnost.

Radek: Udělali jsme druhou desku, takže to funguje. Máme co říct. Jdeme vstříc budoucnosti.

Czenda: Určitě jsme se hudebně víc poznali. Víme, co od sebe očekávat, ale každý z nás je multižánrový. Dokážeme se teď víc inspirovat a vyšokovat.

Hynek: Každý posloucháme trochu něco jiného, takže fůze stylů, která se odehrává na desce, je ve finále zajímavá.

Skladba "Love Is Nonsense" z minulé desky "Leave a Message"
S WALTARI PO ČESKU

Jeli jste turné s WALTARI. Jak probíhalo?

Hynek: Byli jsme z něj trošku nervózní, protože jsme dvě docela jiné kapely, ale dopadlo dobře. Během tří týdnů byl konec, odjely se všechny koncerty, kluci byli nadšení. Když odlétali, říkali, že už dlouho si takhle nezahráli. Myslím, že nejvíc si turné užil Radek s bubeníkem z WALTARI. (Smích)

Radek: Trochu jsme se spolu sčuchli.

Hynek: Během tří neděl z nich byla dvojčata. (Smích)

Radek: Zjistili jsme, že oba máme…

Hynek: …stejný názor na to, jak se jezdí turné.

Radek: Takže jsme to tam vzali za správný konec, ale myslím si, že se to na hráčském projevu neprojevilo. Možná jsem zlomil víc paliček, než jsem předpokládal.

Hynek: Šňůra byla fajn. Užili jsme si ji jak my, tak oni. A i kapely, co s námi hrály jako např. PROXIMITY. Hned první koncert byl zářez jak bejk. Byl to rock‘n’roll, jak má vypadat. Se vším všudy.

Jak vás vnímali lidé, kteří šli hlavně na WALTARI. Neříkali, že jste na ně moc měkcí?

Czenda: Naživo jsme podle mě mnohem tvrdší než na deskách a i set na turné jsme pojali rockověji, než normálně. Přidali jsme také trochu na volume a na gainu. Věděli jsme, že na WALTARI chodí řada striktních metalových fanoušků, ale paradoxně mám pocit, že metalisté jsou mnohem otevřenější jiným stylům, než kdokoliv jiný.

Hynek: Přesně tak. Rockové publikum je mnohem tolerantnější. I recenze, které z turné vycházely a které psali rockoví novináři, pro nás vyzněly spíš v dobrém slova smyslu. Byli překvapení.

Czenda: Asi nemají takové předsudky. Koukají se na tebe prostě jako na muzikanta. Ve chvíli, kdy předvedeš profesionální výstup, neřeší, že tam nehrají ještě další kytary a bla bla bla. Řeší profesionální stránku a to je super.

Radek: Jeden starší rocker v Budějovicích za mnou přišel hodně otrávený a říkal: „Viděl jsem vás tady, ty vole, když jste sem přijeli tenkrát pokérovaný. Jste vypadali jak hardcoraři a teď jste hráli takový mrdky popový. To se nedalo poslouchat.“ (Smích)

Hynek: Ale vesměs si lidé, co na vystoupení přišli, užili oba dva koncerty.

SUPPORT LESBIENS do sebe vsakují řadu hudebních vlivů. Díky tomu jsou takto kompatibilní s mnoha formacemi ze zahraničí. Neuvažovali jste, že byste jeli podobné turné znovu s někým jiným a třeba i z jiného žánru?

Hynek: Když se jede takovéhle turné, je to taky o tom, kolik kapela stojí. Udělat tento typ šňůry není z finanční stránky jednoduché, zejména ve chvíli, kdy si s sebou vezmeš formaci ze zahraničí. Jeli bychom. Vím o pár kapelách, s nimiž bych klidně jel. Je to vlastně vesměs nerealizovatelné. Samozřejmě o takových dalších věcech přemýšlíme, protože turné bylo příjemné, dobré a z hlediska spojení trochu kontroverzní. Lidé, kteří se ale přišli na tu syntézu podívat, si ji budou pamatovat.

Czenda: WALTARI by tady asi za aktuální konstelace těžko mohli jet šňůru bez nikoho. Myslím si, že v tomto směru jsme si vyšli docela příjemně vstříc. Oni sice mají v České republice poměrně velkou fanouškovskou základnu, ale nemohli by si dovolit tady během tří neděl odjet deset až dvanáct koncertů. Nic takového by se nedalo zrealizovat, a to platí obecně o světových kapelách, jež přijedou do Evropy. Dřív s sebou vozily své vlastní skupiny jako předskokany. Dnes je to tak, že se bohužel všude šetří, takže přijedou do dané země, předtím si z ní udělají nějaký výběr a vezmou si k sobě nějakou místní formaci, aby to trochu rozjela. Sice je to umění, ale všechno je byznys. Kdyby nás někdo oslovil, budeme rádi, ale ekonomicky nepřichází moc v úvahu, že by přijeli například FAITH NO MORE a řekli: „Hele, vezmeme si kapelu z České republiky a objedeme s ní během tří měsíců šest, sedm evropských zemí.“ To se nestane.

SUPPORT LESBIENS - "K.I.D."
POD TLAKEM

Vím, co probíhalo za soudní kauzy s bývalou sestavou. Museli jste být pod velkým stresem. Promítlo se to nějak do současné tvorby?

Hynek: Naštěstí ne. Kluci sledují kauzy z povzdálí. Dotýkají se hlavně mě, ale na tvorbě se to, myslím, projevilo v pozitivním slova smyslu, čehož je důkazem album „K.I.D.“

Czenda: Muzikanti a umělci obecně potřebují tlak. Samozřejmě jsme kauzy také vnímali, samozřejmě bylo na Hynkovi znát, že je řeší a je jich plný. O to větší to byl pro nás podnět, abychom se víc zhostili svých rolí, vzali na sebe víc zodpovědnosti za dílo atd. Je potřeba myslet za jakékoliv situace pozitivně a koukat dopředu. Svým způsobem mohly mít soudní pře i velmi pozitivní dopad. Vymačkali jsme ze sebe opravdu to nejlepší.

Hynek: Nebudu říkat, že je album lepší než minulé, ale je na něm vidět posun. Kapela se někam šoupla i díky producentovi, díky zpracování vokálů… Mám z ní supr pocit.

Czenda: Co se týče tvorby textů – také je o tom film Jen ho nechte, ať se bojí –, pod nějakým tlakem nebo v krizi ze sebe dostaneš něco, co má váhu, odkaz, hloubku. Spokojený, napapaný umělec nic moc nevymyslí. Ono i co se týče témat, tlaky v rámci skládání ve mně rozjely – zaplaťpánbůh – myšlenkové pochody, díky nimž jsem byl schopen dát texty nějakým způsobem do kupy. Než jsme začali skládat, bál jsem se, jestli stihnu dát dohromady pět českých textů. Nějaký tlak potřebuješ. Dovolím si tvrdit, že jednou si budeme alba díky tomu, že práce na něm nebyla jednoduchá (což je do něj vepsané), víc vážit.

Označili byste kvůli tomu album za osobnější?

Czenda: Já určitě. Už jenom díky přesahu do češtiny, protože jsem se musel smířit s tím, že budeme ve větším zorném poli. Lidé se do nás budou daleko víc trefovat a české texty jsou moje, takže se budou trefovat hlavně do mne. Možná si to beru tak osobně, protože české texty jsou výzva. Svým způsobem jsem se tím odkryl. Zase. Po letech. Pro kluky je to novinka.

Radek: Ještě se z toho vzpamatovávám. (Smích)

Czenda: Ano, kapela musela projít i debatami, jestli češtinu ano nebo ne. Ztotožníme se s tím? Lidi uvidí dvě placky, ale je za nimi fakt dlouhý příběh. Tři čtvrtě roku intenzivního přemýšlení a pak kurevsky velké práce.

Filip: Osobnější je album také hudebně. Od minula jsme spolu byli víc ve studiu. Víc jsme všechno řešili společně. I to se na desce podepsalo.

Czenda: Bral jsem práci na albu tak, že jsem na „Leave a Message“ sám sobě nastavil nějaký pěvecký limit a řekl jsem si, že na novince nemůžu být horší. Jestli je deska lepší než první, to nám fakt, jak říkal Hynek, nepřísluší hodnotit. Je to naše dítě a nemá smysl o „Leave A Message“ mluvit nějak špatně. Doufám, že lidi budou „K.I.D.“ brát tak, že se na něm povedlo z každého nástroje a z mého hlasu dostat víc než minule.

Pokračování za týden...

 

Sestava:
Josef Czenda Urbánek – zpěv
Hynek Toman – kytara 
Filip Fendrych – kytara
Radek Tomášek – bicí
Václav Vávra - baskytara (stálý host)

Diskografie:

1993  So, What?

1994  Medicine Man

2001  Regeneration?

2002  Tune Da Radio

2004  Live (DVD)

2004  Midlife

2006  Euphony And Other Adventures

2007  Greatest Hits 1993-2007

2008  Soundtrack Máj

2008  Lick It

2009  Soft Collection

2011  Homobot

2013  Leave a Message

2015  K.I.D.

http://www.supportlesbiens.cz/