Litoměřický ANARCHUZ byl od roku 1990 u toho, když se na české scéně děly úžasné věci. Patřil ke kapelám, které tehdy přišly s moderní agresivní formou metalu, byl výrazný, silný, na scéně nepřehlédnutelný. V roce 2001, stále ještě ve skvělé formě, však odehrál koncert, kterým za svou existencí dočasně zavřel brány. Pak se sice dvakrát objevil na scéně, šlo ale o lokální akce, které byly především radostí pro blízké fanoušky.
„V roce 2008 jsme měli pařbu naší party ze sídliště Kocanda, která se kolem ANARCHUZU vždycky motala. Vyhecovali nás, abychom odehráli koncert, což se stalo. Vystoupili jsme v původní sestavě, bylo to fajn a my si řekli, že to dáme zase dohromady,“ vzpomíná spoluzakladatel kapely, bubeník Jiří Lánský, jemuž nikdo neřekne jinak než Cikán.
Sestava se sice dávala dohromady dva roky, nicméně v roce 2011 vyšlo comebackové album
„Přestaň mě srát“. „Navrhl jsem, abychom udělali texty v češtině. V devadesátých letech jsme je měli anglické, ale jsem přesvědčen, že tehdejší pocit, že české kapely udělají díru do světa, je už pryč a je potřeba se na to dívat reálně,“ vysvětluje Cikán a dodává, že české texty jsou pro ANARCHUZ v současné době dobrá volba.
Loni vyšlo nové album
„MONTE ALBO“, na kterém kapela potvrdila svou drásavou metalovou řeč. „V naší hudbě jsou prvky, které jsou pro nás charakteristické. Zvukově je to ale v porovnání s našimi alby z devadesátých let trochu jinde. Také jsme víc pracovali s melodiemi, hlavně v refrénových částech skladeb,“ přibližuje Cikán.
Tvrdí také, že současná sestava je kmen. „Je to super. Po dlouhém hledání vhodných muzikantů jsme se před třemi lety skvěle sešli a baví nás spolu hrát i být,“ konstatuje.
Vedle něho je v aktuálním ANARCHUZU ze staré sestavy zpěvák Borky, s nimi na kytary hrají Kubajz a Marty a na baskytaru Toman.
Anarchuz - Chceš se rvát