0N0
Reconstruction and Synesthesis
vlastní náklad - 48:57
industrial metal/death metal
Kořeny slovenského industriálně-deathmetalového projektu 0N0 sahají až do roku 1999, kdy z dílny jeho předchůdce vzešlo několik songů v duchu chaotického noise. Kapela se však během let vyvinula v extrémní metalové těleso, jež svým aktuálním albem Reconstruction and Synesthesis vzbudilo značnou pozornost doma i v zahraničí.
Jsou nahrávky, které ve své podstatě dokážou vyjádřit čisté a ani kapkou dobrého neředěné zlo. Pak jsou ty, jež oplývají uklidňujícími a harmonickými melodiemi navozující atmosféru naprostého klidu a míru. Skladby na Reconstruction and Synesthesis se však pohybují úplně mimo sféry těchto dvou kategorií. Většina písní se zdá být tvořena neživými ocelově chladnými riffy připomínající neprodyšnou tíseň téměř postrádající emoce.
Odcizenost, neosobnost, neutralita - hudba zbavená všeho citového, přesto však schopná s našimi emocionálními pochody pěkně zamávat. Posluchač vnímá pouze všudypřítomný chaos, temná zákoutí industriálního hávu a řinčení hutných kytar. Abstraktním a neurčitým pasážím místy kontrují zcela konkrétní sólové vyhrávky, jež si perfektně rozumí s psychedelickým podkladem. Právě ony jsou klíčovým prvkem poutajícím divokost disharmonických riffů. Nejdříve svým temperamentem podpoří překotné tempo, aby ho v nestřeženém okamžiku utnuly a dovedly skladbu k nečekanému, monumentálnímu vyvrcholení. Špína a hnus silně podladěných kytar se na okamžik snoubí s krásou melodických sól a vokálů. Toto spojení zdánlivých protipólů vytváří symbiózu dělající z poslechu této desky mimořádně silný zážitek.
Pokoušet se hudbu 0N0 obšírněji žánrově definovat se rovná takřka nadlidskému úkolu. Na stabilní industrialmetalové jádro se nabaluje tolik stylů a vlivů, že by jen těžko bylo možné dát každému z nich prostor. Nelze však pominout podařené deathmetalové vložky ve stylu GORGUTS a ULCERATE. Obě tyto kapely se pyšní důrazem na nepředvídatelnost své muziky, ale co je podstatnější, jeden ze základních pilířů jejich písní tvoří disharmonické, někdy až kakofonické riffy. Tento prvek 0N0 hojně aplikovali i na Reconstruction and Synesthesis, čímž ještě zvýšili půvab prezentovaného materiálu.
Deska je mimo jiné o kontrastech a mezi nejcharakterističtější z nich můžeme řadit spojení abstraktna s konkrétnem. Jedno obrušuje hrany druhému a dochází ke kompromisu hudebních přístupů, k jehož výsledku lze mít pramálo výhrad. Jednu ale přece. V některých případech by bylo rozumnější vyvážit poměr ambientního pojidla a tvrdých technických partů ve prospěch druhého jmenovaného. Nechat posluchače odpočinout od nekompromisního riffového šílenství je jistě vhodné, ale na druhou stranu se nehodí ho nadlouho uvrhnout do spavé letargie. Mimoto se kapela zdá být silnější v těžkotonážních, či rozverně deathových polohách, než v místy účelových a trochu přes koleno lámaných klidnějších pasážích.
To je však ve srovnání s vizí a nesporným potenciálem všech zúčastněných muzikantů jen maličkost. 0N0 se s každým vydaným počinem stávají vyzrálejší a jejich poselství jasnější. Chtějí dělat muziku, která se moc nenosí, ale zato ji dělají sakra dobře.
HODNOCENÍ: 5/6