Rock’n’roll,
moderní hardcore a hymnické refrény, co vás zaručeně dostanou do varu. Podle
toho bezpečně poznáte mladou nadějnou pražskou formaci CITY LIGHTS, jejíž
novinka „Hydra“ v září zčeřila stojaté vody tuzemské core scény.
Před
nedávnem jste se vrátili z dvojkoncertu v Polsku v rámci
Dehydration tour. Jak vás přijalo tamní publikum?
Víš, žádný publikum nedorazilo, respektive celkem
dorazilo asi 10 lidi. Ten promotér to bohužel absolutně nezvládnul a vlastně
jsme z toho měli pocit, že ten člověk třeba dělal koncert poprvý
v životě. Z jeho strany neproběhlo v podstatě žádný promo
koncertů. Plakáty, které jsme mu zasílali, nevylepil a přesto, že byl členem
jedné z kapel, která na těchto akcích vystupovala, přišlo lidí, že bys na
jedný ruce napočítal. Navíc nedodržel slíbenou garanci a nezaplatil nám, ani BACKFIST,
se kterými jsme tam byli, vůbec nic. Smutnej příběh, hezkej výlet a super
teambuilding kapel, haha.
Dehydration
tour pro vás jistě byla cennou zkušeností. Je to poprvé, co jste se účastnili
takto velké akce, během níž jste se zastavili také u našich polských a
slovenských sousedů?
Vlastně ne, jsme už zběhlí vlci (smích). Ne, na podporu EP „Battles“ jsme vyráželi na takový
mikro-tour s POINT BLANK RANGE a MOMMA KNOWS BEST, který trvalo 5 dní.
Objeli jsme něco z ČR i SR. Co se týče Polska, tak tam nás zatím mohli
vidět pouze v Klodzku – rovnou tak možná připojím část z první otázky
– tam na nás lidi reagovali skvěle. Dorazila spousta metalheads, takže jsme nevěděli,
jaká bude reakce, ale nakonec se pařilo, řvalo a potilo.
Vaše
tvorba se nese ve znamení kombinace moderního hardcore se starými osvědčenými
postupy klasického rocku. Co vás přimělo smíchat tyto dva zdánlivě těžko
kombinovatelné žánry?
Jsme čtveřice lidí. Každej z nás poslouchá
něco, na čem se třeba leckdy vkusem úplně neshodneme, ale existují žánry, který
jsou pro nás společný a spojili nás v nějaký těleso. Je to i tím, že
každej máme jiný hudební vychování, u dvou z nás doma od dětství hrál
klasickej rock a glam a všichni se shodneme na tom, že to je hudba, ze který
třeba punk i hc vychází, ačkoliv ji třeba pár z nás objevilo až dodatečně.
Na
vašem novém EP „Hydra“ lze vidět větší odklon od velmi melodických, až popově
znějících refrénů. Chtěli jste se schválně odlišit od současných trendů, anebo
je to spíš dáno přirozeným vývojem vaší muziky?
Trendy samozřejmě sledujeme, ale je to přirozenej
vývoj. Děláme to, co nás baví a nekoukáme na to, jestli je teď dobrý udělat
popovější věci, nebo naopak víc zatavit.
Při
poslechu posledního songu „Champion“ jsem měl pocit, že jste oproti zbytku EP
tak trochu upustili od rockových prvků. Je to cesta, kterou byste se chtěli
v budoucnu ubírat, nebo zůstanete věrni rock’n’rollovému pojetí hardcore?
Kdo ví. Za nás je „Champion“ naprosto zapadající
součástí do konceptu „Hydry“. Ne třeba úplně hudebně, ale po textový stránce
stopro. Takovýhle věci, ale u nás nejsou úplnou novinkou. Už na „Battles“ jsme
dali „For The Moment“, který je v celkem podobnym duchu. Je to i tím, že tenhle song nevzniknul úplně naším
klasickým postupem, ale vlastně první jsme vymysleli pomalou část a na to se
teprve dělal začátek.
V
říjnu jste v Praze řádně pokřtili své nové EP. Zazněly zde songy z „Hydry“
úplně poprvé? Jaké jste dostali ohlasy od přítomných fanoušků?
Songy z „Hydry“ jsme hráli už mnohem dříve před
samotným křtem. Kdy přesně jsme je začali hrát už si ale nevzpomeneme. Ohlasy
byly pozitivní a účast byla super. Křest tak proběhl superpozitivně,
v obklopení skvělejch lidí a kapel, měli jsme z toho strašnou radost,
už i z toho důvodu, že se to mohlo odehrát na Sedmičce, která má pro nás
zvláštní kouzlo a je to klub, kde má kapela k lidem tak nějak blíž než
jinde. Alespoň pocitově. I díky tomu byl ten celej večer nepopsatelnej.
Vaši
novinku jste pojmenovali podle všem známého mytického monstra. Proč právě podle
něj? Souvisí nějak tento název se skladbami na EP?
Naše „Hydra“ je čtyřhlavá (čtyři songy na EP). Hodně
jednoduše je symbolem zla, který nelze jen tak snadno porazit – po významový
stránce nám tak naprosto skvěle sedla k textům celého EP. Původní Hydra
měla devět hlav, když jsi jí jednu usekl, vyrostly dvě nové a navíc jedna
z těch devíti byla nesmrtelná, nakonec ji ale hrdina přemohl. Ten hrdina
sice na naší desce chybí, ale ty čtyři songy se čtyřmi tématy, které nás na
společnosti štvou a vadí nám, jsou alespoň jasným symbolem toho, s čím je
třeba bojovat. Jak to už musí každý zjistit sám, není na nás někomu říkat, co
má jak dělat.
Od
vašeho debutového EP „Battles“ z roku 2012 je vidět velký posun vpřed i po
zvukové stránce. Jak byste porovnali podmínky, v nichž jste nahrávali
tehdy a nyní?
Myslím, že podmínky se nijak dramaticky nezlepšily.
Jde spíš o to, že jsme nechali opravdu spoustu času na přípravách a tréninku.
Do studia jsme tak šli líp připravený. Každý nahrávání je velká škola – pokaždý
se všichni něco přiučíme. Tím, že jsme už pár věcí dříve už nahráli, tak taky
víme líp co a jak, což ve výsledku hraje roli. Tentokrát jsme se rozhodli
náběry udělat v Pup Studios v Bratislavě u našich kámošů Maťo Turcera
a Kuby Hribíka, a rozhodně to byl dobrej krok – kluci jsou profíci! Co se týče mixu
a masteru, tak tam jsme dostali možnost oslovit Steve Searse z Titan
Studios ve Watfordu (dělal poslední GALLOWS nebo třeba KIDS IN GLASS HOUSES).
Tenhle člověk nám taky hodně pomohl k tomu, abychom z nabraného
materiálu vytěžili maximum. Jsme mu hrozně vděční, že se rozhodl investovat
svůj čas do kapely odněkud ze střední Evropy, o které nikdy neslyšel.
Často
se setkávám s názorem, že core scéna v posledních letech stagnuje a
velké množství kapel opakuje stále dokola ty samé hudební postupy. Co si o tom
myslíte?
To je klidně možný. Naštěstí nejsme nuceni
poslouchat pět kapel, který dělají pořád dokola to samý, že jo? V tom je
ale i to kouzlo. Máš strašně kapel, který ti znějí stejně a najednou mezi nima
najdeš nějakou, která to dělá třeba trochu jinak a neskutečně tě baví.
Prozradíte
nám vaše plány po skončení koncertní šňůry na podporu nového EP? Můžeme se
v budoucnu těšit na debutovou desku?
Plány v tuhle chvíli teprve spřádáme, takže to
jen naťukneme. Chtěli bychom si zahrát někde venku, chtěli bychom nahrát
dlouhohrající desku - pomalu děláme nový věci a připravujeme i novej klip
k jednomu ze songů z „Hydry“. Takže uvidíme,
jak se nám podaří plány zrealizovat!
Sestava: Tomáš Hubal – zpěv, Michal Mach – bicí, Jan
Dvořák – kytara, Štěpán Farkaš – basová kytara
Diskografie:
2014 Hydra – EP
2012 Battles – EP
Odkazy: