Cabrall: Ona to tenkrát byla trošku jiná doba, a ještě předtím v devadesátkách také. Byl hlad po domácích kapelách, a třeba spousta festivalů jejich koncerty zahajovala. Dnes je trend mít taháky ze zahraničí a narvat do areálu co nejvíc návštěvníků. Snažíme se, jak umíme, a řekl bych, že se nám to po krůčcích i daří.
Susanne: Myslím, že jsme malinko vyspěli. Dřív šlo asi hlavně o to se bavit. Dnes chuť hrát přerostla skoro v závislost na muzice, kterou bychom rádi předávali dál. V minulosti tvořilo vaši sestavu více členů, nyní jste jenom dva. Je to pro vás ideální stav, anebo byste rádi sestavu rozšířili?
Cabrall: Jednu dobu jsme byli ve třech, to bylo lepší. Potom jsme si ale zbyli sami dva, a také nám to vyhovuje. Lépe se domluvíme, hlasování je padesát na padesát. Susanne je skvělá basistka i člověk. Co se týká zvuku, nepřekřikujeme se. Každý nástroj má své frekvenční spektrum. Nevýhoda je, když člověk udělá na koncertě chybu. Je to hned slyšet. Před lety jste image kapely opírali o počítačové hry. Cítili jste mezi nimi a death-black metalem, který jste hráli, nějakou spojitost?
Cabrall: Ať už je to hudba, videohry, film, knížky, divadlo, všechno má společného jmenovatele, a tím je příběh. Bez něj a bez fantazie by nevznikly naše skladby.
Susanne: Počítačové hry se mi do života ani muziky nikdy nepletly. Inspirují mě hlavně kapely, které poslouchám, a žel i osobní prožitky. Na vašem posledním albu „Memories“ už převládá black metal a vy jste si jako ústřední téma zvolili druhou světovou válku, respektive příběhy některých jejích hrdinů, často bezejmenných. Co vás k tomu vedlo?
Cabrall: Berme ten příběh z pohledu vyšší inteligence, která z vnějšího úhlu sleduje dění na naší planetě a může se kdykoli vnořit do našich vzpomínek. Tím pádem je v tomto měřítku jakákoli historie vlastně nedávná. Dvacáté století je už zachyceno na filmový pás a ve vyprávění lidí, kteří je zažili. Právě ta čerstvost vzpomínek je stále aktuální. A nebyly to zrovna hezké věci, ty za druhé světové války…
Susanne: Teror, násilí, beznaděj, to vše se neodehrává jen ve válce, ale denně na jatkách či v laboratořích. Není nám to lhostejné. Co znamená název ORDOS?
Cabrall: Ordos je jméno rodu vojáků z legendární počítačové hry Dune 2. Jak vidíte, ovlivnila nejen můj život a líbí se mi… Co vás čeká v nejbližší době?
Cabrall: Máme v plánu natočit dvě videa, jedno hrané a druhé animované. Jinak je vše při starém, chceme co nejvíce koncertovat.
Susanne: Určitě chceme oslovit bývalé hráče kapely Morová rána, která by letos oslavila dvacet pět let a je také dílem Cabralla. Oprášit staré písničky a nahrát vzpomínkové album. Na to se moc těšíme. Vznik: 2001
Místo: Sokolov
Styl: black-death metal
Zajímavost: V sestavě jsou pouze dva členové Diskografie
2005 Emergency Landing, EP
2014 Still Breathing, EP
2016 Memories Sestava
Cabrall - kytara, bicí, zpěv
Susanne Ordos - baskytara