Připomenutí slavné éry průmyslové výroby a slávu kladenského hokeje ilustrují dobové dokumentární záběry z filmových týdeníků z Národního filmového archivu a Krátkého filmu Praha a.s.
Píseň vzpomíná na zlaté časy kladenských nonstop hospod, kam chodili hutníci a havíři ráno po noční na pivo a polévku nebo guláš. Hospody měly své oficiální i neoficiální názvy - Marťan, klub Jalta, Skleník, kino Květen (v písni pozměněné na Máj), Bundeswehr, Na Cikánce a další.
"Když jsem byl dítě, tak jsem o těch hospodách jen slýchal při potlachu dospělých,“ vzpomíná autor hudby a textu Dan Šustr. „Osobně jsem byl jen v jediné z nich – Na Cikánce, kde strýc pracoval jako vechtr. Je to kousek od Švermova, odkud pocházím. Loni v létě, při jedné pijatice s kamarádem Pepou, který na Kladně v omsdesátých letech pracoval jako havíř na dole Mayrau, začal vzpomínat na osmdesátá léta, kdy tam pracoval. Díky tomu se mi to vše vybavilo a inspirovalo mě k napsání této písně.“