Nedávno dostala formace zajímavou příležitost zahrát si v pražském Lucerna Music Baru před Pekařem. Jak se jí koncert líbil a zda chystá i novou desku si můžete přečíst v rozhovoru. Na otázky odpovídali baskytarista a zpěvák Daniel Marczell, zpěvačka a klávesistka Lucie Konečná a houslistka Rút Škvorová Na hudební scéně se pohybujete už sedm let. Co pro vás byl prozatím největší úspěch?
Za těch sedm let jsme si zahráli na spoustě skvělých koncertů a festivalů, jako jsou Rock For People, Ouvalskej Bigbít nebo Paráda Fest. Nicméně největším dosavadním úspěchem je pro nás benefiční koncert pro Míru Piskače, který jsme sami zorganizovali. Většina vašich textů je v angličtině. Proč jste se rozhodli nezpívat v rodném jazyce? Vzhledem k vašemu názvu mi to přijde trochu paradoxní.
Všechno nemusí mít logické vysvětlení Když jsme se jako teenageři rozhodovali, jak se bude kapela jmenovat, název Czech It se nám líbil nejvíc. Chtěli jsme od začátku zpívat anglicky, protože se nám v ní zkrátka skládalo snáz než v češtině. Čeština je krásný jazyk, ale málokdo umí složit dobrý český text. S angličtinou nám to přijde jednodušší. A navíc, až budeme mít v Dublinu rozvěšené plakáty a půjdete kolem, název naší kapely vám hned poví, odkud jsme Nabízíte zajímavou kombinaci popu a rocku., nechybí vám piano ani housle. Od začátku jste chtěli působit v takovéto podobě?
Chtěli, ale v úplných začátcích jsme si vystačili na pokrytí základních instrumentů, které jsme na podiu často střídali a vzájemně vyměňovali. V nynější sestavě je více prostoru pro housle i piano, dokonce jsme písně oživili mužským vokálem. Poměrně často vystupujete na charitativních akcích. Vyhledáváte je, nebo je to náhoda?
Jak kdy. Možná je to tím, že se všichni pohybujeme v sociální oblasti, ať už studijně nebo pracovně. Zkrátka nám lidé, kteří neměli takové štěstí jako my, nejsou lhostejní, a když je možnost, tak je rádi podpoříme. Baskytarista Daniel dokonce pracuje jako vychovatel v dětském domově. Máte v něm hodně příznivců?
Máme, jsou to v podstatě naše děti, které chodí na naše koncerty tak často jako my. Na začátku letošního roku jste vydali nový videoklip k písni Unexpected. V něm se pěvecky projevil zejména Daniel, zatímco ve většině zbylé tvorby je ženský vokál Lucie Konečné. Chystáte do budoucna více písní s mužským zpěvem?
Zjistili jsme, že některé věci sedí jednomu, jiné druhému, a chtěli jsme to zkusit. Líbí se nám ta pestrost, kdy jednou převažuje ženský a jindy mužský vokál. Hudba u nás vzniká spontánně. Většinou přijde s nápadem Lucie nebo Daniel, pak každý z kapely přispěje a dá do toho kus sebe. Daniel každou volnou minutu tráví ve zkušebně, takže má určitě ještě spoustu věcí schovaných pod pokličkou. Nedávno jste si zahráli i v pražském Lucerna Music Baru před Pekařem. Jak se vám tam hrálo?
Skvěle! Především to byla super spolupráce, lidi z Pekařova týmu byli vlídní a milí. Lucerna Music Bar má skvělou atmosféru, zvlášť když víte, kdo všechno na pódiu stál. Nemluvě o tom, když je plná. Máte radši vystupování v klubech nebo pod širým nebem?
Máme rádi obojí. Samozřejmě pro našeho bubeníka je vysvobození hrát venku, kde do toho může říznout. Na závěr prozraďte, co chystáte v letošním roce. Mohou se vaši fanoušci těšit v brzké době na novou desku?
Chystáme tři videoklipy. Jeden už je ve střižně a jde o příběhové vyjádření k písni Unexpected, kterou jsme v lednu vydali. Začínáme taky točit druhou desku, na kterou se fakt těšíme. Rozhodně to bude skok někam jinam oproti té první.