Melodická partička z Vysočiny, která nade vše miluje hard rock a své rodiště. VIGO jsou v tuzemské kotlině možná unikátem, protože nahráli hymnu jak fotbalistům, tak hokejistům z jejich domovského města.
Na konec roku se chystá vydání vašeho čtvrtého disku „Soumrak andělů“. Čemu se bude deska tematicky věnovat a jaký styl mohou posluchači očekávat?
Deska není nějak vyhraněně tematicky zaměřená. Texty písní se týkají současných problémů společnosti. Od problematiky náboženství, kterou řeší skladba „Slepá víra“ nebo „Realita“ přes protestsong „Politika“, katastrofickou „May day“ až k humornému pohledu na současný svět moderních technologií v písni „Vůl jako stůl“. Posouzení současného vztahu lidstva k vlastní existenci je pak právě shrnutý v písni „Soumrak andělů“. Na desce bude tentokrát pouze jedna pomalá píseň „Šance na život“. Natočili jsme celkem dvanáct věcí včetně předělávky písně z prvního alba „Zapomeň“, skladby „Gladiátoři“. Jinak na rozdíl od minulého alba jsme mírně přiostřili v kytarách se zachováním výrazu klávesových nástrojů. Samozřejmě byl kladen opět důraz na myšlenku a srozumitelnost textů písní. Takže, když vše shrnu, posluchač uslyší řízný hard rock s typickými sborovými refrény.
Jak hodnotíte dvacet let existence VIGO?
Musím říct, že kapela se po několikaleté nerozhodnosti, jakým směrem se ve stylu i ve vlastní tvorbě ubírat, ustálila v názorech až po vydání druhého alba „Hra s osudem“. A vůbec, výrazný posun cítím i v instrumentální vyzrálosti kapely hlavně v posledních pěti letech. Nyní je cíl jasný, věnovat se výhradně autorské tvorbě a dostat jí do podvědomí posluchačů dál za hranice Vysočiny, což bude v současné konkurenci, hlavně mladých kapel, nelehká cesta. Ale je třeba říct, že nám elán a chuť do hraní určitě neschází.
Zajímalo by mě, jak jste přišli na svůj název. Má nějakou spojitost se známým pohádkovým kouzelníkem?
Už si ani nevybavuji, jak vlastně název vznikl, ale určitě tam byla inspirace postavou seriálového čaroděje. Název kapely se různě vyvíjel od původního názvu V.I.G.O. až zpět po současný název, který se po společném čarodějném vystoupením s kapelou MERLIN ustálil na pozici charakterizující známou filmovou postavu.
Kde čerpáte inspiraci pro nové písničky?
Inspirace vychází z vlastního pohledu a reakce na dění kolem nás. Něco nás nadchne nebo vytočí, a následně se objeví, i v našich skladbách. Já z pozice autora hodně čerpám inspiraci i v oblasti historie. Tím chci připomenout skladby s předešlých alb jako jsou „Templáři“, „Gladiátoři“, „Upíří láska“ nebo „Severní žena“. Na nové desce mě inspiroval příběh krvavé hraběnky – „Bathory“.
Umíte si představit svoji tvorbu bez využití kláves?
Klávesy jsou tváří kapely od počátku a mají v naší v tvorbě jasnou pozici. Bez kláves bychom zkrátka nebyli VIGO! Klávesy vytváří styl kapely, nejen po stránce instrumentální, ale i zvukové. Čili musím říct, že bez kláves by naše muzika zkrátka „neměla koule“.
Jak jste zkousli letošní jarní sestup obou mančaftů z nejvyšších soutěží?
No fandíme sportu na Vysočině již od dětství a samozřejmě, že nás propad do nižších soutěží u obou mančaftů mrzel, ale na druhou stranu jde o sport, a není třeba se prohrám zbytečně poddávat. Navíc správný fanoušek je věrný svému týmu i v době, kdy se mu nedaří. My věříme, že se za rok karta obrátí a alespoň jeden tým bude zpět. My na zápasy dál chodit budeme a samozřejmě kluky podpoříme i jako kapela. Obě mužstva nastupují na hřiště s našimi hymnami, na což jsme náležitě hrdí a určitě chceme do budoucna podpořit i další regionální sporty a tradice. Samozřejmě, pokud bude zájem.
Diskografie:
2007 Zapomeň
2010 Hra s osudem
2014 Pekelnej mejdan
2018 Soumrak andělů
Sestava:
Petr Iljič Kovář - zpěv, kytara
Ladislav Křivánek - kytara, zpěv
Petr Ház - baskytara, zpěv
Petr Pohanka - klávesové nástroje, zpěv
Roman Kříž - bicí