Partička ze srdce severomoravského kraje si na nic nehraje. Vlastně jen hraje, vtipkuje a zalévá své hrdlo. Sympatická banda o pěti hlavách jednoduše nenudí.
Kapelní historie JOYS je svého druhu přerušovaný příběh. René, můžeš přiblížit, jak se věci měly od okamžiku vašeho vzniku do současnosti?
V první řadě bych rád pozdravil redaktory a čtenáře časopisu Spark. Později narozeným příjemný vstup do nového školního roku a úplně všem vše nej do nového roku 2019. A teď k otázce. Kapela vznikla před pětadvaceti lety, ještě jako JOY“S PRESENTS (prosím o povšimnutí čárek za Y), kde bubnoval ještě mladý René Kostelňák (ex-ROOT) a já byl ještě na vojně. S Kostelem se známe již od útlého dětství, tak mi nabídl, zda bych nechtěl s nimi zpívat, což jsem tehdy vůbec neuměl a vlastně dodnes neumím. (smích) Kostel si však umanul, že bude hrát na kytaru, kapela se rozpadla a začali se hledat muzikanti. Našli se a název se změnil na JOY“S (opět čárky za Y). Začal se dělat repertoár, koncerty a první demoverze. Odchod basáka nás přiměl hledat nového, kterým se stal Jarek Sedláček (SALAMANDRA) a opět změna názvu na JOYS (povšimněte si jistého rozdílu, bez čárek) a tady přišlo debutové album „Rozbijem…?!“ a příchod druhého kytaristy Jarka Pačes Dolejše (BASTARD) a první klip k písni „Rozbijem…?!“ Abych nezapomněl, tehdy s námi bubnoval Roman Staník, který byl střídán Víťou Sargánkem (ex-AHARD). Abych vše zkrátil, v době, kdy už kapela dostávala jakýsi ksicht a vešla v menší známost, přišla ponorka a konec. Všichni ostatní se věnovali muzice dál, jen já jsem skončil úplně a začal rybařit. (smích) Ale začalo mi vše chybět, tak jsem se rozhodl opět kapelu rozjet.
Zaujala mě vaše žánrová charakteristika. Jste zřejmě jediní v republice, kdo hraje upachtěný shock’n’roll od podlahy? Jaká jsou specifika daného ranku?
Začnu od mých počátků, kdy jsem začal poslouchat tvrdší muziku. Tehdy nebylo tolik škatulek jako dnes. Vystačili jsme si se speed metalem, black metalem, thrash metalem. Dnes se v žánrech sám nevyznám. Tolik stylů a škatulek. Shock‘n’roll vznikl po našem prvním koncertě, kde nikdo nevěděl, jestli se smát nebo brečet. (smích) No a přišla hláška, že jsme shock‘n’roll, čehož se držíme dodnes. A specifika: Veselost, hravost a zábava s muzikou. Jsme rádi, když se lidé baví a jsme děsně rádi chválení. (smích) Ale je fakt, že jsem nikde u nikoho neviděl takovou škatulku. (smích)
Jste všichni v kapele veselé kopy?
Tak určitě. (smích) Hlavně kytarista Dušan. Co slovo, to perla. Sice se umíme i rafnout, ale vždy vše obrátíme ve vtip. A terčem vtípků se stal basák Dušan, který je ze Slovenska. Ale bere vše v pohodě. On ví, že je imigrant. (smích)
Jak vypadají práce na vašem druhém řadovém albu?
Asi myslíš na třetím albu. Dvě už jsou venku: „Rozbijem..?!“ a „Klement Gottwald Blues“, ve zkratce „KGB“. Už máme něco rozděláno. Jen se zavřít do studia a vše dodělat. METALLICA nám nabídla, že nám kdykoli uvolní svoje. (smích) Ale teď jako vážně, rádi bychom příští rok.
Když bychom se podívali blíže na ostravskou bigbeatovou scénu, jak hodnotíte její kvalitu?
Když se podíváš hooodně dozadu, tak se na Ostravsku narodilo spoustu vynikajících muzikantů, zpěváků, zpěvaček. Až na pár výjimek, Věrka Špinarová či CITRON, se stěhovali za lepším do Prahy, či blíže hlavnímu městu. Tady byli, jsou a budou vždy výborní muzikanti, jen jsou dle mého soudu nedocenění.
Jedním z vašich plánů do budoucna bylo pravidelné schůzování ve čtyřkách. Můžu se zeptat na procentuální plnění vytyčeného závazku?
Stoprocentní. Akorát každý sám. (smích) Jsme každý z jiného kouta, ale dvacet let se nám podařilo opravdu zapít pořádně a spolu. Dneska ovšem najít správnou čtyřku je fakt kumšt. V Ostravě i ty čtyřky jsou dneska jedničky. (smích)
Diskografie:
2004 Rozbijem…?!
2016 Klement Gottwald Blues
Sestava:
René Mrštík – zpěv
Dušan Zeman – kytara
Tomáš Růžička – kytara
Dušan Junaska – basa
Hanys Babinec – bicí