Novojičínská osobitá partička funguje od počátku loňského roku. Ve své tvorbě se zaměřuje především na hardrocková teritoria, ale nechybí ji také smysl pro humor a nadsázku.
Jste zcela novou kapelou, která vznikla teprve před rokem, co se vám během pár měsíců podařilo stihnout?
Ten rok uběhl jako voda, ani nám to tak nepřijde. Stihli jsme v relativně krátkém čase dát do kupy celou kapelu čítající pět členů, což byl bod číslo jedna. Nějakou dobu jsme řešili zkušebnu. Prostory jsme našli relativně taky rychle, problém byl zkušebnu vybavit a odzvučnit. Během toho jsme zkoušeli u našeho dobrého kamaráda a zvukaře Petra Čechmánka, který má doma komplet vybavené menší studio. Jakmile byli práce na zkušebně hotové, vrhli jsme se do vlastního a začali jsme tvořit a nacvičovat na koncerty. Dali jsme dohromady asi deset věcí a dvě z toho jsme se rozhodli nahrát v GM studiu v Jablůnkově, ať máme co nabídnout i v perfektní kvalitě. Odehráli jsme pár koncertů, s čímž asi nehodláme nikdy přestat. Teď máme před sebou úplně nový rok, který určitě bude stát za to.
Je patrné, že ve vaší kapele hrají roli různé generace. Mají starší v HARD BALLS hlavní slovo?
Myslím, že každý člen má v kapele slovo, jen každý trochu jiné. Řekl bych, že já konkrétně mám slovo ve směru kapely, s čímž mi pomáhá můj parťák Dája ‚Žíža‘ Šimečka. Můj táta jako zkušený pardál má vcelku zásadní vliv na aranžmá songů a musím říct, že jeho uši bývají občas dost kritické, ale výsledek pak stojí za to. Dále bych řekl, že Tomáš je trošku takový organizátor, dělá pro kapelu, co může a snaží se vždy najít něco, co by pro nás bylo nejlepší. A nakonec náš moudrý Dejf, náš moudrý, pesimistický Dejf, který má vždy ke všemu připomínky. Připomínky, ale v tom nejlepším slova smyslu, vždycky řekne svůj názor a hodně na něho dám.
Proč jste se rozhodli zpívat v angličtině?
Nechceme zůstat jen doma v republice, rádi bychom se dostali ven a věříme, že s anglickým jazykem je šance větší. Ano, spousta lidí řekne „jste Češi, zpívejte česky“, ale my se spíš řídíme tím, že jedno jakým jazykem mluvíte, protože jazyku rock ‚n‘ rollu porozumí každý. A o to tady jde.
Kam byste HARD BALLS žánrově zařadili z hlediska světové i české muziky?
Máme své inspirace a vzory, kteří jsou jasně v naší muzice cítit, ale přesto jsme trošku jiní, už díky Smrťákovi, který má na starosti foukačky a doutníky. To je asi náš hlavní poznávací znak a zároveň nás to trochu odděluje od ostatních. Nejsme ani to ani to, jsme HARD BALLS. To je náš žánr.
Mezi vaše speciality na pódiu patří doutník a foukací harmonika. Jak společně ladí dohromady?
Dovolil bych si říct, že foukačka v naší hudbě je to malé pozlátko a třešnička na dortu naší hudby. Ale nejlepší náhled si získá člověk sám, když se na nás přijde podívat na některý z našich energetických koncertů. V budoucnu možná Smrťáka naučíme ještě jiné kousky, ale to je ještě budoucnost. Co se týče doutníku, to už je trošku problém. Povolit si zapálit doutník v uzavřených prostorech si Smrťák vždy nějak vydupe. Nikdo nikdy neví jak, ale já bych řekl, že se asi nikdy nikoho ani neptá. Zatím nic nevyhořelo, takže je to asi v pořádku. Co se týče kouřových efektů, to už je horší. Když mi ten jeho kouř foukne do obličeje, nemůžu se nejen pořádně nadechnout, ale ještě k tomu nevidím a padají mi z toho vlasy. (smích)
Diskografie:
2018 Fuckin’ Cigarettes (singl)
2018 I Wanna Pull Your Hair (singl)
Sestava:
Vít Dorazil – kytara, zpěv
Jaroslav Dorazil – harmonika, zpěv
Dalibor Šimečka – kytara, zpěv
Tomáš Blaho – baskytara, zpěv
David Drábek – bicí