Do letošní sezony jste nastoupili s novou sestavou. Jaká tedy je? Myslím tím jmenovitě.
Jsem moc rád, že mám tuhle příležitost říct pár slov o naší kapele, která od letošního roku viditelně změnila svou tvář. Viditelně znamená, že už v ní fanoušci – a hlavně fanynky – neuvidí nepřehlédnutelného Filipa Šubra, který působil v kapele, pokud nebudu brát v úvahu jeho roční pauzu, celých deset let, což už je vlastně jako manželství, za které moc děkuju, byly to opravdu skvělé roky a přeju Fílovi v nové kapele hodně úspěchů. Nové muzikanty jsme hledali celkem dlouho. Ono to vůbec nebylo jednoduché, aby plnohodnotně nahradili Jožina (Josef Bursa – baskytara) a Mácu (Petr Macek – bicí), kteří jsou opravdu vynikající hudebníci a úžasní lidi, se kterými byla úžasná spolupráce, a o to těžší bylo loučení. Nakonec se k mé velké spokojenosti vše podařilo a do kapely naskočili noví zkušení hráči. Na bicí s námi hraje Dominik Novotný a na baskytaru Martin Hráský. Na kytary hraje moje věrná dvojka Petr Varga a Honza Veselý a já jsem klávesy natrvalo vyměnil za mikrofon s velkou spokojeností, že jediný nástroj, který teď budu na akce vozit, jsou moje hlasivky... (smích)
Jedná se o ostřílené hráče, nebo mladou krev?
Dominik je mladej kluk, ale zkušenosti s hraním v kapele má velké. V tuhle chvíli působí současně jak v Seven, tak v kapele Hitmakers. Předtím hrál s kapelou Realita rock. Martin měl svůj post baskytaristy v kapelách Layla a Gorale, což je revival Čechomoru, kde své působení ukončil, aby se mohl plně věnovat hraní s naším orchestrem snů.
Když jsme spolu před časem mluvili o nových písních, říkal jsi, že možná budou, ale zatím se sehráváte. Co všechno je tedy jinak? A nějaké novinky na světě už jsou?
Od začátku letošního roku jsme připravovali nové songy, aby mohli Seven začít co nejdřív koncertovat. V únoru jsme se zavřeli do nahrávacího studia Whitechicken, kde jsme společně s producentem Danem Škráškem makali na jejich konečné podobě. Tahle činnost stále pokračuje, jen jsme teď ve fázi příprav koncertů, takže studio jsme trochu upozadili. Zatím máme natočené čtyři songy, které postupně spatřují světlo světa, aby se měli naši fanoušci stále na co těšit. První zveřejněná skladba "Provokatér" má po čtrnácti dnech přes 1,5 tisíce zhlédnutí a druhý song "Hra s osudem" za týden kolem 700. Je vidět, že změna v kapele fanoušky nijak vážně nezasáhla, nové songy se líbí a my postupně budeme pracovat na dalších, abychom na konci roku dali na vánoční trh nové album. Snad se vše podaří, ale nechceme nic uspěchat, raději déle a kvalitně, než vydat nějakou 'rychlokvašku'. Autorsky se na tvorbě podílím spolu s Honzou, ale konečné aranže jsou vždy dílem celé kapely.
Sáhl jsi do šuplíku, nebo jsi napsal něco zbrusu nového?
Ano, např. skladbu "Provokatér" jsem začal psát už před několika lety, ale nedošlo na její realizaci, tak jsem ji teď vytáhl z compu a společně s producentem jsme ji dotáhli do úspěšného konce. "Hra s osudem" vznikla tak, že mi Honza poslal podklady, které nahrál doma vobýváku, a já se postaral o melodickou linku a text. Myslím, že je to také hodně povedený song, i když v pomalejším tempu. Natočili jsme hymnu pro boleslavský motoklub Baroni, kde máme spoustu kamarádů, a jelikož mají příští rok třicet let od svého vzniku, tak jsme jim chtěli dát takový menší dárek k tomuto výročí. Zatím poslední skladba "Madeira" je 'letní song', který je odlehčením od ostatních rockových pecek, ale na rockovosti mu také nic neschází. Reakce fanoušků jsou mimo jiné velmi pozitivní.
Bavili jsme se i o stylu; říkal jsi, že to budou klasické kargloviny. To znamená co?
Jsou to songy, na které jsou fanoušci Seven od počátku našeho působení na hudební scéně zvyklí a dopředu vědí, nebo aspoň tuší, co můžou od mé tvorby očekávat. Rockové skladby, texty s určitou dávkou nadsázky, humoru, ale především zapamatovatelné, melodické refrény, které si můžou na koncertech zazpívat společně s námi a ještě dlouho po akci jim melodie zůstanou v hlavě. A této předlohy se chceme držet i v nastávajících letech.
Jsou nějaké písně ve vašem repertoáru, bez kterých by se neobešlo žádné vaše vystoupení?
Dělali jsme takový facebookový průzkum, které skladby by měly zaznít v našem koncertním playlistu a neměly by tam chybět. Podle toho bych mohl říct, že musíme hrát všechno, co jsem za svou éru napsal. (smích) Ale ty nejčastěji citované písničky jsou "Sahara", "Rockový děti", "Čert aby to vzal", "Kolo štěstí", "Blbá nálada", ale i jediný náš cover "Paprika", což je song od Rammstein "Amerika".
K tomu stylu mě ještě napadá otázka, kterou jsi už asi slyšel a odpovídal na ni vícekrát. Seven Mladá Boleslav a Seven České Budějovice. Dva stejné názvy, ale úplně jiný styl...
Tak to máš pravdu. Tuhle záležitost řešíme i s kapelou už hodně dlouho. Plánovali jsme i změnu názvu, ale pak jsme si říkali, že když už hrajeme od roku 1992 pod tímto názvem, proč ho teď měnit jen proto, že o rok později, v roce 1993, přišel 'Kirk' a udělal kapelu se stejným názvem, aniž by zjišťoval, jestli už takový název nějaká kapela má. Asi jsme ještě nebyli tak známí, aby se náš název někde profláknul, tak to asi ani zjistit nemohl. Jednou jsme přímo s 'Kirkem' o této věci jen krátce mluvili a on řekl, že mu to nevadí a je mu to vlastně jedno, že se jmenujeme stejně. Tak jsme to nechali být a jen se snažíme odlišit stylově a mít i jiný vizuál, aby si nás fanoušci vzájemně nepletli.
Na jaké hudbě jsi vůbec vyrůstal a co je tvému srdci nejbližší?
Já nejsem rozenej rocker v pravém slova smyslu. U nás doma se hrála muzika, která byla běžně v rozhlase, což nebyla žádná velká hitparáda. Táta hrál na bicí v různých tanečních kapelách, tak se ke mně moc rockový muziky nedostalo. Ale přes kamarády jsem poznal a začal poslouchat kapely Olympic, Turbo nebo Pražský výběr, ale dostali se ke mně i Queen, Helloween, Accept nebo Scorpions. Později jsem byl hodně na vlně Bon Jovi nebo Europe. Ti ve mně zanechali takovou tu stopu melodičnosti.
A tvé muzikantské začátky?
Začínal jsem hrát ve čtrnácti letech na bicí, což bylo dané tím, že jsme doma měli tátovy bicí, na které jsem zkoušel hrát hned, jak jsem dosáhl na činely. Mojí první kapelou byla parta s názvem Marathón, kde jsem hrál a zároveň u bicích i zpíval. Takový Víťa Vávra. (smích) Jinak jsem si zahrál i v dechovce, v tanečním orchestru a různých zábavových formacích...
Premiéra nové sestavy už měla být, ale zasáhl osud v podobě tvé nemoci. Už jsi v pořádku?
Bohužel jsem narychlo musel podstoupit operační zákrok pupeční kýly, tak jsme museli nějaké akce zrušit, i když mě to hrozně mrzelo, jelikož jsem nikdy za svou muzikantskou éru koncert nezrušil, vždy jsme hráli, třeba i s chřipkou...
Vše zlé je pro něco dobré. Více času na přípravu a podobně...
To je pravda, můžeme ještě v klidu zkoušet a připravovat se na své první koncerty, ale já musím velmi opatrně – od mého lékaře mám nakázáno, abych se do toho zpěvu ještě neopíral naplno, než bude vše v naprostém pořádku, ale tohle mi moc dodržet nejde. (smích)
Kdy a kde vás tedy fans poprvé uslyší?
Náš první koncert proběhl v Mladějově u Jičína na Pivních slavnostech. Další koncerty pak najdete na našich oficiálních stránkách.
Co fans, nebo spíše fanynky? Ty myslím v publiku převládají. Je to muzikou, nebo tvým osobním kouzlem?
Jsem zestárlý, šedivý rocker – prostě odzbrojující kombinace pro fanynky... (smích) Dělám si legraci. Věřím, že hlavním kouzlem je naše muzika, která lidem dělá radost a snad i trochu působí na jejich emoce.
Jak už jsi naznačil u nových písní, rýsuje se zároveň i vidina nového CD.
Samozřejmě. Budeme pracovat s tím, abychom novou placku lidem co nejdříve nabídli. Nechceme ale nic uspěchat, takže jdeme zatím cestou singlů, které nakonec hodíme na nové CD. Byli bychom rádi, kdyby se to povedlo už letos na vánoční trh, ale jak říkám, nic nechceme uspěchat.
Kolik jich vůbec máte na svědomí a dají se ještě všechna koupit?
Seven natočili tři plnohodnotná CD. V roce 2005 "Rockový děti", 2008 "Ruleta" a 2012 "Nanovo". Mezitím ale vznikaly další projekty s Fílou a na světě se v roce 2009 objevil maxisingl "Filip" a v roce 2011 CD "Sečteno a vytrženo". Všechna CD jsme ve formátu MP3 vložili na USB flash disk, kam jsme navíc jako bonus našim fanouškům přidali fotogalerii z akcí a některé ty velmi oblíbené songy jsme vložili bez zpěvu jako karaoke verzi, aby si je mohli doma sami zazpívat. V současné chvíli přesně nevím, kolik ještě máme k prodeji těchto nosičů, ale moc jich už asi nebude. Byl o ně opravdu velký zájem.
Probrali jsme premiéru nové písně. Na co se ještě můžou těšit fanoušci v tomto roce?
Fanoušci se můžou těšit hlavně na novou tvář kapely Seven. Měníme celkový vizuál, co se týče barevnosti loga, budeme fanoušky zvykat na takzvaný Seven pivní plot, který má oproti klasickému šest čar a sedmá ho škrtá, děláme nové plakáty a promo fotky. Hlavně ale chceme hrát a bavit naše i nové fanoušky kapely Seven.
Závěrem nějaký vzkaz pro fanoušky?
Choďte na živou muziku, podporujte kvalitní kapely a muzikanty všeobecně – a oni vám to vrátí z pódia svou hudbou.
Děkuji za rozhovor.
Já děkuji a za celé Seven vám všem přeji krásný zbytek léta a spoustu parádních fesťáků.
www.iseven.cz
Autor: Zdenek Svoboda
Původně zveřejněno na ROCKSHOCK