PIRATES OF THE PUBS - Na tomhle stylu je dokonalý, že umí zhmotňovat emoce.

Musím uznat, že je úžasné, když kapela už samotným názvem dokáže definovat svou oblíbenou textovou tématiku. Takže prozraď prosím, nejen jak PIRATES OF THE PUBS ke svému názvu přišli, ale i nejdůležitější okamžiky a události, které máte ve své historii.
S názvem přišla naše houslistka Barča. Vlastně ani úplně nevím, jak k tomu přišla, ale vzhledem k tomu, že kapela vznikla v baru, zkoušelo se v barech a celkově jsme parta barflies, tak je ten název asi nasnadě. (smích) No a Piráti? Kdo nechtěl být v patnácti letech kapitán nebo mít dva roky prázdnin, že jo. (smích) Kdybych se měl rozepisovat o každým důležitým okamžiku, který nás ovlivnil, byl by ze mě Tolkien. Ale z těch nejsilnějších zážitků je to určitě první velkej koncert s Rumjacks, hraní na Mighty, první cd, první koncert se Sestrama, hraní na Mighty (to je vždycky dokonalý), tour se Sestrama a pro mě určitě každý hraní v zahraničí. Švédsko, Francie (kam se letos na podzim vracíme), Švýcarsko… Pak jsou tu samozřejmě i zážitky míň pozitivní, ale k tomu se dostaneme. (smích)

Jak se stane, že na partu jihočechů takhle silně zapůsobí irská lidová muzika a pijácký punk, čím tě tahle muzika oslovuje?
Já i Bára hrozně milujeme Irsko (v Galway jsem ji požádal o ruku) i tenhle styl hudby. Jsme oba muzikanti od mala a prošli jsme několika kapelami a projekty, ale až u celtic punku jsme si řekli to je ono, takhle má hudba vypadat. To, co je na tomhle stylu dokonalý, je to, že umí zhmotňovat emoce. Radost, zoufalství, stesk. Podle mě nejsou v hudebním světě nástroje, který by to zvládly vyjádřit líp než housle, irská flétna, akordeon …

Měl jsi možnost i nasát atmosféru irských pubů osobně?
Nejednou. (smích) Bára v Irsku nějaký čas studovala a já za ní samozřejmě jezdil.

Od vydání vašeho prvního alba „Drunken Forever“ letos uplynuly tři roky. Jak vzpomínáš na nahrávání téhle desky, co bys rád z téhle desky zachoval a přenesl do dalšího alba, co je podle tebe nejsilnější stránkou vaší tvorby?
„Drunken Forever“. Na nahrávání se vzpomíná těžko, protože jsme naprosto ctili jméno toho alba. (smích) Bylo to super. Desetidenní párty ve studiu HellSound pod taktovkou Honzy Kapáka, bez něj bychom nic nezvládli a jen se váleli na podlaze (smích) Určitě bych rád zachoval tu energii. Bylo to naše první album a vlastně i profi nahrávání jako takový a z té desky je to slyšet. Taková ta živočišná radost z muziky. Nejsilnější stránkou naší tvorby? Samozřejmě úplně všechno. (smích) Hele nevím, to ať posoudí ti, co nás poslouchají. Za mě je to směs všeho, každej do toho dáváme kus sebe sama a jak řekl jeden člověk, kterýho si moc vážím, děláme to srdcem. To je na tom to nejsilnější.

A jak to vypadá s chystaným albem „Still On the Road“, můžeš k němu prozradit nějak podrobnosti, kdy vyjde, co na něm posluchače čeká?
Nový album „Still on the Road“ je právě v procesu nahrávání. Od dob „Drunken Forever“ se hodně změnilo a my to hlavně nechceme uspěchat. Chceme si být jistý, že je to přesně tak, jak má být. Takže sledujte náš web a Fb a všechno se včas dozvíte. Jinak jsme po pár zajímavých zkušenostech opět zvolili cestu kvality a nahráváme v Hellsoundu Honzy Kapáka. Na desce bude patnáct songů, většina z nich jsou novinky, ale bude tam i pár oprášených kousků z úplných začátků kapely a co je oproti prvnímu albu jiné, na „Still on the Road“ budou i songy z per našich kytaristů Jirky a Frídi. Osobně si myslím, že ty tři roky zkušeností jsou na tom albu dost znát, takže určitě je na co se těšit.

Na albu jste začali pracovat již před dvěma lety, nicméně zřejmě to nebylo pro PIRATES OF THE PUBS úplně nejjednodušší období. Co se vlastně během této doby v kapele dělo a projeví se tyto události nějak na novém albu?
Album „Drunken Forever“ nás (na naše poměry) vystřelilo raketově nahoru. V roce 2017 jsme odjeli osmdesát koncertů, což bylo na tehdy začínající kapelu naprosto úžasný, ale taky dost náročný. Zmocnila se nás těžká ponorka a z malicherností, které bys jinak přešel, se to začalo přelejvat do hádek a do zásadního fungování a směřování kapely. Do toho se, bohužel, přidaly problémy s chlastem a drogama některých členů kapely. Nějakej čas jsme se plácali od akce k akci a bez zkoušek a začalo se to na nás podepisovat. Nakonec přišlo, co muselo a celá sestava se změnila a my museli vše vybudovat od znovu. Název nového alba, celý duch i cover desky (jehož autorem je Pepe Comics Art), je tak odkazem k těmhle hloupejm časům.

Pokud vím, co se vašich skladeb týká, mělo by jít převážně o vaši vlastní tvorbu, nicméně vliv tradicionálů je na ní zcela logicky patrný. Jak se tedy rodí vaše hudba?
Stejně jako na předchozí desce „Tell me ma“, i na Still on the Road bude jedna lidová píseň. Tentokrát padl los na námořnický popěvek „Leave Her Johny Leave Her“. Jinak, krom intra, které prozrazovat nebudu, je na desce třináct autorských písní. Co se týče psaní songů, za to může život sám a vlastně každá píseň má v sobě nějaký skutečný základ, příběh nebo zážitek co se nám stal.

Na prvním albu jste míchali češtinu s angličtinou, podle posledních singlů, zveřejněných na BZ to vypadá, že angličtina zvítězila. Jak to máte s jazykovou otázkou?
Jednoduše. Některý songy líp vyzní v angličtině, některý v češtině. A tak to je i na novém albu a zůstane i do budoucna. Angličtina vítězí, protože je s celtic punkem neodmyslitelně spjatá. Ale nedá se říct, že bychom se češtině vyhýbali.

Váš letní koncertní program vypadá hodně nabitě, je nějaká akce, na kterou se speciálně těšíš, na kterou bys rád přilákal co nejvíc vašich fanoušků?
Okolo dvaceti koncertů se Sestrama, hraní na Mighty, Středy před K2 … Těch skvělých akcí je tolik, že je vážně těžký si vybrat, ale jestli se na něco fakt těším tak je to 8.11. Paříž, 9.11. Remeš a 14.12. už tradiční Bobanova horská chata Skácelka v Jizerských horách.

Možná nepřekvapí, že jste se stali vítězem soutěže o support TŘÍ SESTER na jejich rámci Gambrinus 11° tour, hudební spojnice mezi PIRATES OF THE PUBS a TŘEMI SESTRAMI jsou patrné. Jak jste si užili společné koncerty s TŘEMI SESTRAMI, získal jsi tím nějakou zkušenost, kterou bys rád zrealizoval i v rámci života PIRATES OF THE PUBS?
Se SESTRAMA se chlastá v Míru. (smích) Modří vědí. Je to opravdu nedocenitelná zkušenost, pozorovat tak těžký profesionály při práci. A to nejen samotný SESTRY, ale i všechny okolo, zvukaře, techniky, manažery … Rozhodně nám to spoustu dalo a pomohlo nám to na kapelu nahlížet zase z jinýho pohledu.

Jaké máš nyní se svou kapelou ambice?
Ty největší. (smích) Rádi bychom v příštím roce trochu víc vyráželi za hranice. Už teď máme něco rozjednané v Německu, ale nechci předbíhat. Pokud se zadaří, určitě jsou ambice a materiál na další cd a prostě a jednoduše do nekonečna a ještě dál. (smích)

Moje poslední otázka je obligátní – je něco, na co se Tě nikdy nikdo z novinářů či fanoušků nezeptal a Ty bys na to přitom rád odpověděl?
Jo. Žeru Whitney Houston. (smích)