Míchat extrémní metal s orientálními prvky je docela ošemetná záležitost. Problém nevězí v tom, že by k sobě tato dvě hudební odvětví neseděla. Kámen úrazu spíše spočívá v prvoplánovosti, která s touto kombinací jde často ruku v ruce. Oriental metalových kapel jsem slyšel už pěknou řádku, ale kvalitní uskupení tohoto ražení v čele s izraelskými MELECHESH bych spočítal na prstech jedné ruky. Od nedávna se mezi ně řadí i HOLOTROPIC, z čehož mám osobně velkou radost, obzvláště když vezmu v potaz fakt, že se jedná o formaci našich slovenských sousedů. Na druhou stranu řadit tuto smečku do škatulky orientálního metalu také není úplně nejpřesnější. Deska „Permeate“ totiž dokázala obsáhnout daleko širší rádius nejrůznějších hudebních stylů a vlivů. Když se pořádně zaposloucháte, uslyšíte plejádu rozmanitých interpretů, zmiňovanými MELECHESH počínaje a SKYHARBOR či HAKEN konče. Tím však v žádném případě nechci tvrdit, že kapela někoho kopíruje nebo, nedej bože, vykrádá. Jen si vzala inspiraci z různých koutů extrémní muziky a vytvořila mistrovsky namíchaný koktejl, jenž chutná opravdu královsky. Jejich písním nechybí lehce zasněná, místy až ambientní atmosféra a chytlavé melodie. Zároveň ale kapela neopomíjí technickou stránku věci, se kterou se může směle rovnat světovým jménům progresivního metalu. Nechybí rychlé střídání temp, mnoho různých meziher a v neposlední řadě množství perfektních kytarových sól. I přes to přese všechno jsem si k této desce relativně dlouho hledal cestu. Možná to bude znít vzhledem k tomu, co jsem napsal výše, trochu jako protimluv, ale zpočátku jsem neměl z tvorby HOLOTROPIC tak dobrý pocit jako teď. Sice mi už prve došlo, že mají nepochybně potenciál, jenže mi ze začátku, nejspíše kvůli nedostatečné posluchačské pozornosti, unikalo mnoho důležitých aspektů jejich hudby a teprve po určité době jsem si v plné šíři uvědomil komplexnost a nesporné kvality této desky.
