ARCHEONIC – Hororová vize loutkového divadla

Album "Digital Pain" jste vydali v dubnu ve spolupráci s časopisem Pařát. Jak k této spolupráci došlo? Oslovili jste s nahrávkou více vydavatelství?
Za spolupráci s Pařátem, respektive s Herdronem, jsme upřímně vděčni. Herdron je v dobrém slova smyslu totální blázen (smích) a dává metalu a hlavně Pařátu maximum, co jen může. Jeho přístup k undergroundu je učebnicový a myslím, že takových lidí už je jako šafránu. A to nejen u nás v ČR. My jsme řešili několik možností vydání a jednou z nich byla i možnost vydání CD právě přes časopis Pařát. Se SCENERY jsme tuto možnost v minulosti již využili a byli jsme s ní nadmíru spokojeni. Co se ARCHEONIC týče, Herdronovi se náš materiál líbil a proto nebyl problém se na vydání „Digital Pain“ domluvit. Po pravdě, kdo ti dá více než dvoutisícový náklad a distribuci snad po celém světě.                                                                 

Někdy na jaře jste vypustili ven klip ke skladbě "1984", která desku "Digital Pain" otevírá. Zastavil bych se na moment u poselství této skladby, které vychází z námětu knihy George Orwella. Opravdu si myslíte, že se svět jednou ocitne tam, jak je popisováno v knize a co momentálně považujete za jednu z největších hrozeb pro lidstvo?
Co si budeme povídat, svět už tam jednou nohou dávno je. Vem si, že v některých zemích už tento systém více méně funguje. Neříkám že doslova, ale spoustu společných prvků tam najdeš. Možná právě tato kniha byla učebnicí, popřípadě návodem, jak zotročit a zmanipulovat lidi. Celou knihou se line strach. Strach z vládnoucího, všudypřítomného nelítostného totalitního systému, strach z lidí kolem sebe, strach z budoucnosti i z přímé současnosti … , jak známo strach je to, čím nejlépe ovládneš lidi. A o tom je jak tato kniha, tak i tato skladba. De facto něco podobnýho, zatím v jemnějším odstínu tyranie, můžeš vidět i teď kolem sebe. A právě v touze, potřebě, či možnosti někoho ovládat vidím největší hrozbu. Když se podíváš kolem sebe, do novin, na internet, na TV, tak ti hlava nebere, co se kolem nás děje. Vidíš jak politici a jim podobní blábolí věci, kterým sami nemohou věřit, a přesto se za ně veřejně postaví, veřejně je obhajují a v konečném součtu je bez nejmenšího zpytování svědomí i direktivně nařídí. Moc, potažmo neomezená moc v rukou šílenců a vlastně nejen nich, se může stát takovou nenápadnou zbraní hromadného ničení.

Dají se ve výše popsaném najít i nějaká pozitiva?
Tak pokud myslíš naše texty, tak asi ano. Co se politické situace ve světě týče, tak asi ne. Ale to je debata k jinému stolu a pro někoho víc zainteresovaného, tudíž já se raději vyjádřím jen k těm našim textům. Texty jsou psané jako takový výhružně alarmující zdvižený prst. Nechceme nikomu vnucovat naše názory, postoje, ale ukazujeme na možná nebezpečí, problémy a rizika, která tato doba nese. Jde o problémy odcizení se jeden druhému díky sociálním sítím, ztrátě soukromí, ztrátě vlastní identity a poslední řadě i ztrátě vlastních názorů. Je to taková hororová vize loutkového divadla, kde my jako lidi budeme loutkami ve světě, který nám nepatří a život, který žijeme, je jen předem nalajnovaná rolička ve scénářích vysokých principálů.

Budete se témat, vzpírajících se dnešní virtuální době, držet i nadále nebo v nových skladbách zamíříte co se týče textů někam úplně jinam?
Co se mě týče, určitě u tohoto, popřípadě podobného tématu zůstanu. Baví mě pitvat tuto společnost, tuto dobu. Hrajeme tvrdou muziku a k ní se takové formy textů a vyjádření více než hodí. Je spoustu věcí, které se nám nelíbí, s kterými nesouhlasíme, ale nemůžeme s tím dělat víc, než je pranýřovat v našich textech. A protože těch věcí, co nám nesedí, je spousta, myslím, že máme do konce života o čem psát a co pranýřovat. 

V čem pro vás spočívaly výhody mohelnického LGM studia, že jste se tam po nahrávání EP "16th Dimension" opět vrátili?
Výhoda domácího studia je nesporná. Jsi ve známém prostředí, máš přesně tolik času, kolik potřebuješ, nezatěžuje tě žádné finanční omezení ani termíny. Pravda, trochu to ztrácí kouzlo profi studia. Týden pryč od rodiny, pryč od běžné práce a rutiny všedního dne. Makáš si na desce, s lidma z kapely,  tu „špinavou“ práci při samotném nahrávání za tebe udělá chlapík za mixem, a ty si tam užíváš každou sekundu, každý tón nahrávání, pohodičku, prostě taková muzikantská nirvánka… No, ne každý to má rád, ne každý si to užívá, ale ten pocit, když dohraješ poslední notu svého partu je eufórie, kterou hned tak nezažiješ. Tu přebije až první poslech kompletně zmastrované desky.  Ale co si budeme povídat, studio stojí velké peníze, k tomu si připočti mix a mastering, pak obaly a následné vydání desky, distribuci … . Spousta peněz, která vyletí komínem při prvním pověšení desky nějakým „dobráčkem“ někde na net. Tobě pak zbydou jen oči pro pláč, prázdná peněženka a plná skříň vlastních cédéček. Proto člověk kouká na to, aby ušetřil kde může. Otázka je, kolikrát  kapela bude ochotna a schopna takhle desky vydávat. Nikdo z undergroundu na tom nechce vydělávat, ale rozhodně není účelem vydávání desek zadlužovat se a ruinovat svoje peněženky. To je věc k zamyšlení všem těm „dobráčkům“, kteří si myslí, jaké blaho pro muziku dělají tím, že cizí desku nestydatě pověsí na net ke stažení.   

Na desku jsem zaznamenal vesměs pozitivní recenze. Těžko na nahrávce hledat nějaké chyby a nedotaženosti. Jaký je váš pohled? Vždycky je co zlepšovat, ale kam byste se chtěli v muzice ARCHEONIC ještě posunout?
První EP bylo o hledání výrazu a cesty, kterou se chceme vydat. Jasně, v hlavě jsme ideu měli, ale zhmotnit ji je něco jiného. „Digital Pain“ beru jako vyzrálé album, kde svou tvář máme více méně jasně nadefinovanou a už ji budeme jen vylepšovat a zdokonalovat. Máme daný koncept skladeb, který se líbí jak nám, tak i lidem, takže se ho budeme držet i na příštích albech. Každé by pak mělo být dalším, krvespřízněným, lehce vyzrálejším sourozencem alba předcházejícího.

V červnu vyšlo sté číslo Pařátu, kde máte na tributním CD legendě V.A.R. skladbu "Prdel Evropy". Její text je stále aktuální. Zaznamenali jste od libereckých thrasherů nějakou zpětnou vazbu k vámi nahrané skladbě?
Tenhle text, i když už má na svých bedrech několik křížků, vznikl někdy v roce 1992, je pořád aktuální a dýchá současnou dobou. Navíc zapadá do naší filosofie nasranosti a kritiky společnosti. I proto jsme byli rádi, že jsme k tomuto projektu byli přizváni a že jsme na tento tribut libereckých matadorů mohli přispět i my. Zpětná vazba opravdu přišla a to konkrétně od Jennyho, který nám napsal, že se mu naše pojetí skladby líbí … a to potěší.

V minulém roce jste avizovali turné Blackout o sedmi zastávkách. S jakým úspěchem se vám povedlo turné odehrát? Museli jste nějaké termíny vlivem covidové situace rušit nebo překládat?
Díky covidu jsme přišli celkem o devět koncertů. Tudíž žádné podpůrné koncerty se k desce nakonec bohužel nekonaly. I když deska vyšla 20.4.2021, tak křest a de facto i první koncert v roce 2021 proběhl až 6.8.. Teď se snažíme znovu zapojit do aktivního koncertování, ale jde to ztuha. Některé kluby mají plno, některé se ještě pořádně nevzpamatovaly a některé bohužel zanikly. Upřímně doufám, že se vše zase rozjede a že všelijaká omezení, lockdowny a podobný nesmysly už máme jednou pro vždy za sebou.

Máte za sebou několik koncertů v zahraničí, ale přece jen bych se zeptal na tuzemskou klubovou scénu. Mám dojem, že je stále dost míst, kde se dá solidně a s dobrým zázemím hrát a nejsou to už takové tragédie jako dřív. Ale samozřejmě je to leckde horší s návštěvností. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Česko je plný dobrých klubů a naštěstí i spousty nadšenců, kteří se koncerty a obecně muzikou chtějí bavit. Co se návštěvnosti týče, je to jak říkáš, všude jiné. My jsme letos s koncerty zatím na bodu mrazu, tudíž tuto otázku nemůžu zodpovědně ohodnotit. Nicméně, obecně jsem si myslel, že lidé budou po všech těch restrikcích a zákazech nažhavení na koncerty, na živou muziku, jednoduše natěšeni na to, že zas můžou někam vyrazit a bavit se mimo zdi svého obyváku. Ale bohužel mi přijde, že za tu dobu nuceného domácího vězení se lidi přeorientovali právě na domácí pohodlíčko internetu a že jim tato gaučová kultura vlezla tak pod kůži, že jít na koncert už je pro někoho absolutně nemyslitelná, komplikovaná a možná i zcela zbytečná věc. No vidíš, klasická textová náplň „Digital Pain“. Všudypřítomné sociální sítě, odcizení se od reality…, už jsme jednou nohou tam.

Snad se mýlím, ale mám pocit, že na podzim téma Covid udeří znova natolik, že se opět budou rušit koncerty a s tím další omezení. Máte na letošek ještě domluvené nějaké akce, o které byste neradi přišli?
To mi vůbec neříkej. Já už o žádných restrikcích, zákazech a lockdownech nechci nic slyšet. Jediný, co mě opravdu v tomto tématu zajímá je to, kdo to všechno vymyslel, organizuje a hlavně kvůli čemu a k čemu to všechno vlastně je! Všechno má nějakou příčinu, důvod a samozřejmě i následek…, uvidíme časem. Snad nás to nedostane do kolen. Koncerty už zase pomalu dáváme dohromady, chceme hrát a jezdit, tak doufám, že nám mocipáni dají možnost desku řádně zpropagovat a naživo předvést co možná nejvíce posluchačům a fanouškům. Pokud by měl někdo chuť nás slyšet naživo, pořádá koncerty, fesťáky, má klub, prostory …tak ať nám napíše na: archeonic@seznam.cz. Upřímně se těšíme na každý koncert a na každého fanouška, který nás přijde podpořit. Buďte zdraví, optimističtí a doufám, že se brzo uvidíme někde na koncertě.

Facebook ARCHEONIC

Vznik: 2015
Místo: Mohelnice
Styl: metal