Ota HEREŠ (TÖRR, ALKEHOL) - Törr a Alkehol jsou naprosto odlišné kapely

TÖRR vydává v poslední době alba jednou za pět let. Je to strategie nebo uzrál správný čas na vydání nové desky?
Strategie to není, vydáváme alba, když na to máme chuť a to bylo letos. Trochu k tomu přispěla i absence hraní kvůli covidu. Měli jsme na to čas. Jinak jsme přes rok všichni dost vytížení.

Novinka nese název „Inkvizitörr“, což odkazuje na vaši starou skladbu „Kladivo na čarodějnice“. Je za názvem tato symbolika nebo to má jiný význam?
Když tvoříme nové album, tak samozřejmě přemýšlíme i o názvu. Texty jsou vždycky v češtině a vlastně by bylo ideální dát i název alba v češtině. Ale radši vždycky použijeme název, který je jazykově univerzální. V tomto případě s ním přišel Bart (Honza Bartoš, basista TÖRRU, pozn. aut.) s tím, že se to hodí k již vytvořenému obalu a příklonu tvorby k začátkům.

Souhlasíš s tvrzením, že se s „Inkvizitörr“ vracíte do své minulosti? Zdá se mi, že někam mezi demo „Witchhammer“ a debut „Armageddon“…
Ano, myšlenka byla vrátit se zpět ke kořenům, ale zohlednit současný sound.

Proč jste jako klip nasadili skladbu „Poslední dny“?
„Poslední dny“ byl pilotní song, který jsme nahráli, abychom si řekli, jaký zvuk chceme. A abychom dali fandům vědět, že makáme na nových skladbách, tak jsme k němu udělali klip.

„Inkvizitörr“ zní jako klasický TÖRR. U posledních alb „Tempus Fugit“ a „Black n`roll“ vám někteří fanoušci vyčítali, že TÖRR na nich zní jako tvrdší ALKEHOL. Snažil ses tentokrát tvorbu obou kapel co nejvíce oddělit?
Skladby TÖRR a ALKEHOL jsou úplně odlišné. Jak textově, tak co se týče melodických postupů. Možná jistá podobnost mohla někomu připadat vlivem barvy mého zpěvu, který se sice liší, ale ne zas tak moc.

Přistupuješ k tvorbě obou kapel odlišně nebo složíš skladby a pak se rozhoduješ, jestli se víc hodí pro TÖRR nebo pro ALKEHOL?
Úplně odlišně, každá kapela vyžaduje jinou náladu, jinou melodiku a samozřejmě úplně odlišný styl psaní textů.

„Inkvizitörr“ si vydáváte znovu vlastním nákladem. Vyhovuje vám takový způsob?
Určitě. Jsme v tomto případě absolutními pány všeho. Naprosto vše si uděláme tak, jak chceme.

Jak vypadal skladatelský proces u „Inkvizitörra“. Pracovali jste na něm společně ve zkušebně, ve studiu nebo si tvořil každý sám doma?
Do zkušebny za účelem skládání tvorby už nechodíme desítky let. Toho jsme si užili dost v mládí, teda aspoň já. V TÖRRU jsem poslední dobou vše skládal převážně sám, ale na posledních dvou albech už mi pomáhá Bart, což je úplně super, neb tomu dodá další šťávu. Já tvořím ve svém studiu a Bart doma. Skladby si pak naposíláme, každý, včetně Radka (Sladkého, bubeníka TÖRRU, pozn. aut.) si pak nahraje svoje party a finálně se vše dohraje, v tomto případě u mne ve studiu.

Na albu jste si spíše pohrávali s temnou atmosférou a opravdu rychlých skladeb je zde trochu méně. Je to známka toho, že se TÖRR stává klidnějším a přemýšlivějším?
Přece jenom nejsme thrashmetalová kapela, aby převládala rychlá tempa, ale myslím, že pestrost temp na albu je v pohodě. V podstatě už při samotné tvorbě na to myslím, abych neudělal vše v podobném tempu. To by pak mohla být nuda.

Bude to už pětačtyřicet let, co se poprvé objevila kapela, tehdy ještě pod názvem TORR. Vzpomeneš si ještě na ty úplné začátky? Jací muzikanti tě tenkrát ovlivňovali?
No jasně, na to se nedá zapomenout… Na ten entuziasmus v roce 1977, když jsem kapelu založil, kdy jsme hráli nejdřív jen dva, pak tři, čtyři… První skladby, první úspěchy… Šlo to sice pomalu, ale strašně nás to bavilo a hlavně jsme měli jasný smysl života. Já osobně tenkrát poslouchal OLYMPIC a KATAPULT a ze zahraničních hlavně QUEEN, DEEP PURPLE, SWEET, URIAH HEEP. Postupem času jsem přejel na JUDAS PRIEST, MOTÖRHEAD, IRON MAIDEN, SAXON, SLAYER a další.


V osmdesátých letech jste byli u toho, když se formovala česká metalová scéna. Vy jste byli jedni z lídrů. Cítili jste se jako slavná kapela?
Bylo to úžasné, vyprodané koncerty, množství lidí. Koncertů bylo mraky… Jo jo, cítili jsme ten úspěch. Hlavně jsem rád, že jsem zažil ten pravý, samozřejmě v československých podmínkách, rock n`rollový život. Dlouhá turné, hotely, pitky…

Z TÖRRU jsi musel odejít na vojnu. Když ses vrátil, už jsi v kapele nefiguroval. Během let se tato kauza odbývala lakonickým tvrzením, že pro tebe v TÖRRU už nezbylo místo. Bylo to skutečně tak nebo za tím bylo ještě něco jiného?
Já vlastně úplně nevím. Místo mne už byl vybraný Pavel Kohout, který dobře vypadal a měl perfektní vybavení. S odstupem času musím říct, že tady se ale přesně ukázalo, že něco špatné může být i k něčemu dobré. Kdyby k tomuto nedošlo, nebyl by Alkehol…

Každopádně u klasických alb TÖRRU jsi nebyl. Sledoval jsi tehdy tvorbu kapely? Která z desek z devadesátých let je ti nejblíž?
Tvorbu jsem sledoval jen do roku 1993, pak už TÖRR moc ani nehrál a přechod na rockovou, později techno tvorbu, už mne nezajímal. Z alb ze začátku devadesátých let některé songy hrajeme dodnes. Takže se mi spíš líbily konkrétní skladby, než alba jako taková.

Během let jsi prošel řadou předních českých kapel, zúčastnil ses tehdy taky projektu LEPROCIDE. Byl ti brutální death metal, který tahle kapela hrála, blízký? A jak je to s tímto stylem a tebou dnes?
To byla doba, kdy to frčelo a bylo super se toho zúčastnit. Dneska už si poslechnu spíš nějakou klidnější metalovou klasiku, i když občas je skvělé si dát pořádný nářez.

První deska, kterou jsi s TÖRREM natočil, byla comebacková „Made In Hell“. Proč ses do TÖRRU vrátil, když ALKEHOL byl v té době na vrcholu slávy?
V tu dobu jsem byl odejit z HARLEJE a tak jsem měl na muziku víc času. Navíc jsem měl nutkání zase po čase skládat metalovou hudbu, v tomto případě pro TÖRR, což mne značně bavilo. Takže jsem nabídku přijal.

Rozchodu s Vlastou Henychem se dotknu jen okrajově… Je podle tebe Honza Bartoš tou nejlepší možnou náhradou za Henycha?
Musím říct, že Barta nám poslalo samotné peklo, protože skvěle vypadá, hraje, skvěle zpívá a pro TÖRR dokáže i skládat. Takže ideální.

Teď jsi vydal album s TÖRREM a ALKEHOL už tři roky na novou desku čeká. Bude po klasické propagaci „Inkvizitörra“ zase čas na to věnovat se novým skladbám ALKEHOLU?
Určitě, protože se nám blíží oslavy třiceti let ALKEHOLU, tak jsme si řekli, že k tomuto výročí dáme fandům i nové album. Teď se nacházím v procesu tvorby nového materiálu pro ALKEHOL.

Je možné, že u příležitosti výročí, které jsme zmínili, udělá TÖRR nějaký velký koncert, kam pozvete i bývalé členy Vlastu Henycha, Martina Melmuse, Daniela Švarce, či další?
Myslim si, že Törr ve složení z bývalých členů z mnoha důvodů na podiu už neuvidíme.

Autor: Pepsi Stone
Facebook TÖRR
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN