Tak hoď! vybídnou TRAKTOR v úvodu své sedmé řadové desky posluchače. Důvod je prozaický, její titul tvoří „Sedmá strana kostky“, navenek neexistující prostor, který ovšem můžeme všichni stvořit ve svých srdcích a hlavách. V něm pak můžeme prožít všechny příběhy, které tvoří i nové album TRAKTORU. Navzdory toku času se zdá, že moravští rockeři ve svých skladbách nestárnou. Předkládají realitu v plné nahotě, nebojí se snít, ale také zvednout kárný prst. A špikují písničky emocemi. Jak v rovině instrumentální, tak lyrické. Nejsilněji jsou takové momenty znát v baladách „Lucid“ a „Testament“, které jsou svého druhu rosou na liánách pepřovníku. „Kostka“ je totiž především sbírkou riffů a melodií na ostrých základech. Skladby si drží tvář, kterou od TRAKTORU dobře známe, což ovšem neplatí pro všechny nabízené songy. „Mordor Kabinet“ je výletem do jiných sfér, závěrečné „Kameny“ zase holdem legendám, a encyklopedií rocku a metalu na ploše devíti minut. Bonusová skladba z dílny VAN HALEN odhaluje nejen směr, kterým se teritoriálně kapela vydala po zvukové stránce, ale vyjevuje také nové možnosti TRAKTORU, jenž zase popojel o řádnou štreku kupředu. Produkčně, skladatelsky, hráčsky i vokálně.
Zdeněk Pospíšil