Asi to, že jsme museli všechny skladby nahrát během pěti nebo šesti dní. Poslední dva dny se míchalo. Přijeli jsme v neděli a další neděli jsme odjížděli. Vybavuje se mi kanystr vína, který jsme s sebou přivezli a během natáčení popíjeli. Díky tomu je většina písniček tempově dost napálených, protože jsme to kvůli vinnému opojení vnímali jinak a vyšší tempo jsme brali jako plus písniček. Deska nese název jako kapela sama. Tahle volba byla od počátků jasná? Z jiných návrhů pro název jste nevybírali?
Toto bylo myslím od začátku pořešené, že název debutního alba bude totožný se jménem kapely.
Z prvních LP desek tuzemských metalových kapel se staly kultovní záležitosti. Ačkoliv většina písní z debutu byla nahrána již na demu z roku 1990 a některé jsi hrával už předtím s přerovskou kapelou GLADIÁTOR, debut CALIBOS vyšel až v roce 1992. Proč tomu tak bylo?
S vydáním prvního alba byly docela komplikace. I když jsme písničky nahráli v říjnu 1991 (pokud si dobře vzpomínám), podařilo se desku vydat až koncem roku 1992 – tedy až po vydání dema „Jak jsme pásli ovce“, kde jsme se hudebně posunuli k jinému stylu. I když jsme v době nahrávání neměli vůbec domluvené, že nám to někdo vydá a dokonce jsme neměli ani finance na uhrazení studia, shodou šťastných okolností jsme se ve studiu seznámili s producentem Hubertem Patou, který se nabídl, že album vydá. Uhradil i náklady za studio. Sepsali jsme dohodu, ve které byla klauzule, že pokud do šesti měsíců od podpisu nebude nahrávka vydaná, dostaneme master nahrávku zdarma a budeme s ní moci nakládat podle naší libosti. Tak se nakonec stalo, protože Hubertovi naše nahrávka nezapadala do jeho portfolia. Hubert Pata byl později známý vydáváním techno nahrávek, které často zněly v pořadu Eso na Nově. Až někdy v létě 1992 jsme se seznámili s Láďou Zatloukalem, jehož švagrem byl majitel vydavatelství Globus International. Láďa nám nabídl, že nám vydání alba zajistí. On sám se podílel padesáti procenty, aby svého švagra k vydání přesvědčil. Nahrávka nakonec vyšla na CD a kazetách. Ve hře bylo i vydání vinylu, ale to jsme nakonec stopli, protože poptávka po deskách v té době dramaticky klesala. V první půli devadesátých let republiku zavalila tvorba zahraničních kapel, ke kterým se posluchač dříve těžko dostával. Myslíš, že i to bylo důvodem, proč se desce nepodařilo získat tolik pozornosti, kolik by si zasloužila?
Otevření hranic a tím pádem dostupnost světové muziky byla samozřejmě znatelná. Byla tu ale stále poptávka po kapelách zpívajících česky. My jsme se na začátku devadesátých let velice rychle prosadili na tancovačkách na Olomoucku a v okolních okresech. Velkou zásluhu na tom samozřejmě měl Mirek, který byl v okolí populární díky předchozímu působení ve SKRAMASAXU. Lidi si oblíbili naše vlastní skladby a my jsme všechny covery postupně vyřadili z repertoáru. Prosadit se celorepublikově byl ale problém. Podobných kapel se po revoluci rychle vyrojily stovky a prosadili se většinou ti nejrychlejší a ti, kteří měli kromě talentu i potřebné vlivné známosti. My jsme bohužel neměli dostatek štěstí, abychom se až na pár výjimek dostali ke koncertování po celé republice. Deska vyšla u vydavatelství Globus International, které sice vydávalo spoustu zajímavých československých kapel, nicméně následná podpora skupin už nebyla tak silná jako u Monitoru. Ten jste oslovit nezkoušeli?
V Monitoru jsme byli (já a Mirek) ten den, kdy jsme jeli k Hubertovi Patovi pro master nahrávku. Nepodařilo se nám v nich ale vůbec probudit zájem o vydání.
Na nahrávání ve studiu dohlížel Michal David, v jehož studiu jste desku natáčeli. Jaká byla s Michalem Davidem spolupráce a proč padla volba zrovna na něj?
Proč padla volba na studio Michala Davida, jsem vůbec nepochopil. Domluvil to náš tehdejší manažer, Marek Hühnel. Byli jsme nejtvrdší kapela, která u něj do té doby točila. S nahráváním metalu tam neměli žádné zkušenosti. Spolupráce samotná byla velice pohodová. Michal se chopil hudební režie, protože zvukař dostal zrovna týdenní volno a dorazil až na závěrečné míchání. V domě u Michala jsme byli ubytovaní a jeho manželka a tchýně nám každé ráno připravila snídani. Od Michala jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací z jeho bohatého muzikantského života. Jednou jsme s ním zašli do místní hospůdky po předchozím celodenním popíjení ve studiu a podařilo se nám ho dostat do pěkně rozverného stavu. Michal David je zkušený muzikant, který se stylově pohybuje jinde než tehdejší tvorba CALIBOSU. Měl k vaší muzice nějaké podněty nebo výhrady a jak dalece zasahoval do samotného procesu nahrávání?
Michal nám do našich aranží nezasahoval. Pouze nás upozornil na nepřesnosti během nahrávání partů. Po muzikantské stránce byl s námi spokojený, protože nám to šlo od ruky. Některé skladby jsme nahráli na jeden zátah, a to se kytary v každé stopě zdvojovaly. Také všechny zpěvové linky se zdvojovaly. Zajímavostí je, že jsme první album nahrávali bez metronomu. Při nahrávání skladby „Terasy“ jsme Michala požádali, zda by nám mohl nahrát klávesy, což dal včetně zaranžování na první dobrou. Neměl ani problém nazpívat vokály, a to dodalo písničce další rozměr.
Zleva: Viktor Löffler - kytara, Vlastislav Vláčil - bicí, Josef Vláčil - baskytara, Miroslav Spilka - zpěv, Marek Andrejší - kytara
Jak došlo k letošní reedici desky u Monster Nation? Šlo o aktivitu z vaší strany nebo jste byli osloveni firmou?
Byli jsme osloveni vydavatelem. Přišli jsme o všechny podklady, které po zániku Globus International byly předány Popronu a zřejmě už skartovány.
Master nahrávka byla zničená, včetně obalového materiálu. Miloš z Monster Nation musel nechat titulní stranu nakreslit znovu, dodali jsme jiné fotografie na zadní stranu a vnitřní obal, také jsme udělali řádnou korekturu textů, protože na původním obalu byla spousta chyb. Co se týče zvuku, musel se bohužel použít zdroj z CD. Některé ze starších skladeb CALIBOSU vyšly znovu nahrané na trojCD zpěváka Miroslava Spilky „Pohled přes rameno“ v roce 2016. Energie, která z nahrávky prýští vůbec nenaznačuje to, že mezi vznikem skladeb a realizaci nahrávky je rozestup několik desítek let. Když jsem pátral na netu, nikde jsem ve fyzické podobě k dispozici tento titul neobjevil. Dá se někde sehnat?
Nahrávku vydal manažer kapely PERSEUS Marian Beneš. Ten také řeší případné objednávky. Je možné ji zakoupit na koncertech CALIBOSU nebo PERSEA. Marian společně s Mirkem řešil výběr skladeb. V době nahrávání trojCD nebyl Mirek členem CALIBOSU a nahrávka byla od začátku koncipovaná jako Best Of Mirka Spilky. Výběr byl až na dvě skladby z období Mirkova působení ve SKRAMASAXU tvořen výhradně skladbami CALIBOSU. Na nahrávání se podílelo několik muzikantů, kteří s Mirkem během jeho kariéry hráli. Zajímavostí byla novinka „Nesmiřitelní“, kterou jsem nahrál s Davidem Spilkou, nazpíval ji Mirek a nakonec jsme se rozhodli jako bonus ji zařadit na desku. Točilo se ve studiu Davida Spilky, který se na nahrávce podílel i producentsky. Velkým plusem vydání této Bestofky a souvisejících akcí bylo, že se koncem roku 2016 Mirek rozhodl vrátit do CALIBOSU. Co se bude dít nového u CALIBOS?
My se hlavně budeme snažit všichni přežít covidovou lapálii, která nám už způsobila spoustu komplikací, několik zrušených vystoupení atd. Nedávno u nás proběhla změna sestavy a do kapely se už potřetí vrátil basista Pepa Vláčil, který s námi nahrával první desku. V této chvíli se s ním snažíme dostatečně sehrát. Máme dojednaná nějaká vystoupení na jaře a v létě, takže doufáme, že si zase pořádně zahrajeme před lidmi. Pokud bude v kapele dobrá pracovní nálada, nebráníme se ani nové tvorbě. V šuplíku mám nějaké nápady, takže se je budu snažit kapele předložit. Snad se budou líbit.
Facebook CALIBOS
Vznik: 1989
Místo: Olomouc
Styl: power/speed metal
1992 - Calibos
1994 - Sedm ran
1997 - Nasedej
1999 - Go, Go, Go...!
2003 - Ať to bolí!
2010 - Mise
Sestava:
Miroslav Spilka – zpěv
Marek Andrejší – kytara
Jiři Ambros – kytara
Josef Vláčil– baskytara
Petr Kopeček - bicí