SIDNEY "STARÁ PUŠKA"- Hraju raději potichu

S listopadem skončilo akustické turné, kde jsi vystupoval sám s kytarou, případně doprovázen saxofonistou Šponym. Jak se turné povedlo a jaká byla návštěvnost?
Za mě jsem si to moc užil, bylo to zase něco jiného. Chvíli jsem odehrál pár koncertů sám, jen s kytarou a foukačkou. Pak jsem ale hrál koncert na Slovensku na akci Punkáči deťom i se saxofonistou Zdenym, který byl zrovna přítomen a z pětačtyřicetiminutového vystoupení se to zvrhlo na skoro dvě hodiny. Od té doby jsme už jezdili spolu. Udělalo to přece jen vystoupení zajímavější, a taky delší set nenudil. Řekl bych, že někdy jsme dokonce působili celkem legračně. Jako zpívající komici než zpěváci. Myslím, že to bylo moc fajn a určitě bych se ještě k takovým koncertům recitálového typu vrátil. Návštěvnost byla pěkná na to, že jsme hráli ve většině případů sami celý večer. Tipoval bych v průměru asi osmdesát platících, ale kolikrát se podařila vytvořit celkem pěkná atmosféra. Někdy jsem si připadal jako na malé Portě (smích).

V listopadu v pražském klubu 007 na Strahově, vznikla také nahrávka koncertu. Jak jsi s atmosférou nahrávky spokojen a dočkáme se jí v rámci nějakého oficiálního vydání?
No, tam nás rozhodila tíha toho "červeného světla", označující, že můžeš nahrávat. To nás možná trošku vykolejilo. Na začátku proběhlo pár chyb a už jsme to nějak nemohli dostat během toho koncertu z hlavy. Do toho tam stačí jeden - dva opilí borci pod pódiem, co jsou v trošku jiné náladě, než zbytek publika… Tohle jsou faktory, které ti to trošku v hlavě rozhodí, když víš, že se vše natáčí. Nicméně ta nahrávka nebyla úplně zlá. Až překvapila. Jak bude troška času, je v plánu ji prostříhat, trošku zvukově doladit a možná se dočkáme živáku. Pokud tam těch věcí, co se povedlo, nebude moc, tak bych ještě nějaké záznamy z koncertů udělal a pak to zkusil nějak promíchat. Bohužel ale platí, že koncerty, které chceš zachytit, nejsou zdaleka tak dobré jako ty, které nikdo nenahrává.

Písničkář, který zpívá publiku pouze s akustickou kytarou, může být při koncertech v nelehké pozici, když se publikum v hospodách rozpovídá natolik, že občas vystupujícímu není nic rozumět. Zažil jsi něco podobného, případně máš recept jak z toho ven?
Je to tak. V našem žánru nejsou zvyklí lidi moc býti potichu a jen poslouchat. Pokud nemají zájem, tak je nedonutíš poslouchat ani díky velké aparatuře. Oni třeba zájem mají, jen nejsou zvyklí na akce tohoto stylu. Pokud jde o mě, tak hraju raději potichu, ať třeba slyším, jak lidi zpívají. Když slyším tu odezvu, to se mi pak hraje úplně jinak. A kolikrát se to povede. S celou kapelou toho někdy docílit nejde a připadám si pak na pódiu v té kouli hluku odstřihnutý. Ale v této odlehčené verzi se dá publiku přizpůsobovat během hraní. Zaleží, jaké to publikum zrovna je…

Je pro tebe psaní textů s léty jednodušší v tom, že už dokážeš píseň s nabytými zkušenostmi lehce vystavět do požadované podoby nebo naopak horší v hledání dosud nevyzpívaných témat a myšlenek?
Mám pocit, že je to horší a horší. Z teoretického hlediska by to mělo jít všechno snadněji. Člověk si říká, jak zmoudřel, kolik už toho ví, kolik umí nových slov, které dřív neznal, a i ten nadhled tam už trošku je. Ale tím, že už je tam tolik toho zbytečného přemýšlení, tak to strašně trvá a je věčně nespokojen. Až pak začíná bojovat s tím, zda má smysl, aby se tomu vůbec dál věnoval. Jakmile ti odejde ta mladická dravost, tak už nemůžeš ani moc mladé oslovovat a zbude ti už jen psát rádoby moudra pro lidi stejně smýšlející.

Příjemným překvapením bylo nedávné avízo o vydání troj vinylu Starých pušek se starými i novými písněmi. Co se týče formátu vydání, jedná se pouze o LP a o vydání na CD se neuvažuje?
Bylo to celkem náročné a běh na dlouhou trať, ale po tom, co jsem nedávno vydal „Maminku“ a nabral s vinyly nějakou zkušenost, jsem se do toho pustil. Dělalo se pět set kusů. A zpětně musím říct, že nelituju. Zájem mě mile překvapil! Včera jsem zrovna zabalil dalších dvě stě kusů, co měli lidi předobjednáno z lednové edice. Do prodeje půjde ještě sto kusů teď v únoru a ten zbytek bude v prodeji jen na koncertech. Oproti vánoční sto kusové edici jsem ještě doladil pár drobných detailů. Řekl bych, že to vypadá velmi hezky a věřím, že to taky udělá spousty fans radost. Já jsem tomu rád, protože se tím tak hezky uzavřelo, co jsme doposud s klukama natočili a kdyby už nic, tak nám zůstane krásný artefakt, který nám bude navždy připomínat zlaté časy (smích).Není řečeno, že v budoucnu ještě pár kousků nepřidělám, pokud by byl stále zájem, nicméně to už bude v trošku ošizenější a nečíslované verzi tak, aby exkluzivita první várky zůstala zachována.

V jednom letošním rozhovoru jsi nastínil myšlenku, že se vám muziku Starých pušek nedaří moc nikam posouvat. Necháváš tomuto vývoji volný průběh nebo máš určitou vizi, jak by tvorba kapely mohla v budoucnu vypadat?
Já vlastně ani nevím. Mám nějaké nápady v šuplíku, ale svůj stín už asi nepřekročíme. Těžko povědět, co bude dál s novými skladbami. Netroufám si říct.

Na svých akustických koncertech hráváš pochopitelně i skladby z repertoáru Starých pušek. Plánuješ tohle i obráceně, tedy hrát na koncertech Pušek věci z akustického alba "Maminko, vzbuďte mě, až bude vidět moře", třeba v nějakých upravených verzích pro celou kapelu?
V únoru bychom měli začít koncertní turné spolu s Barťasovou kapelou PROTI SMĚRU, kde hraje i Standa. Tím, že budeme jen dvě kapely, bude asi čas na více písní, než je pro nás obvyklé. Předběžně jsme domluveni, že bych tam jednu či dvě zahrál, ale to nám asi ukáže zkouška. Možná celý ten set pojmeme spíše v rychlejším tempu a možná vynecháme cajdáky, ať pak vznikne trošku rozdíl mezi vystupováním akustickým a s kapelou. Kdo si bude chtít jít poplakat, zajde si na sólo a kdo protančit střevíce, tak půjde na kapelu. Tím pádem by přicházela v úvahu tak skladba "Naše firma" (smích).

V minulosti jsem zaregistroval nepříjemnou záležitost založení Facebokového profilu ke tvému jménu jinou osobou. Podařilo se ti problém vyřešit, aby měli fanoušci a pořadatelé jistotu, že komunikují s tím "pravým Sidneym"?
Ale jo. To už je snad pasé. Bylo s tím spojeno pár trapasů, ale nakonec to snad vše dobře dopadlo. Alespoň to člověka donutilo udělat si profil a občas na něj kouknout, co se děje.

Čtenáři jsou lační nevšedních historek. Je pravda, že jsi při jednom z koncertů v Náchodě odešel ze scény? Co se tehdy stalo a jak záležitost nakonec dopadla?
Pravdu díž. Už toho bylo na mě asi moc. Moc pití, ztráta hlasu a nějak to vše přerostlo, tak jsem odešel… Byl tam rachot a já se stejně s nikým nemohl domluvit, tak jsem šel. Teď jsem hrál zrovna poslední koncert v Náchodě, abych to odčinil.

V loňském, poněkud zvláštním roce nebyly STARÉ PUŠKY příliš koncertně aktivní. Jak to bude vypadat letos, pokud nám to situace s "pandemii" dovolí?
Jak už jsem nastínil. S PROTI SMĚRU pojedeme cca třináct koncertů, plus nějaký ten festival. Bude to rozděleno do celého roku, v průměru jeden do měsíce. Do toho možná zahraju někde se Zdeňou a to je myslím asi vše. Uvidíme co bude. Každopádně ti díky za zájem a pěkné otázky.

Facebook STARÉ PUŠKY

Web STARÉ PUŠKY

Vznik: 2010
Místo: Jeseník+Opava+Ostrava
Styl: rock

Diskografie kapely STARÉ PUŠKY:
2010 – Sladkých 11
2014 – Stálo to za to
2010 – 2021 Zlatá kolekce troj LP

Diskografie SIDNEY STARÁ PUŠKA:
2020 – Maminko, vzbuďte mě, až bude vidět moře

Sestava STARÉ PUŠKY:
Petr "Sydney" Matěj – hudba, texty, zpěv, kytara
Martin "Bart" Hájek – basová kytara
Stanislav Hanák – bicí
Zdeněk "Špony" Šponar – saxofon, kytara, harmonika, klavír