SALIERI - Když se budeme líbit, bude to pro nás to největší ocenění

Když v roce 2014 vycházelo album projektu Zajatci času, hovořil jsi i tom, že tento operní muzikál s metalovými prvky bude mít ještě dvě pokračování a že některé skladby máš už vymyšlené. Jak to dopadlo, máš skladby stále v šuplíku nebo jsi je zužitkoval v SALIERI? 
Dopadlo to tak, že některé další skladby zazněly coby ukázka pokračování v rámci divadelního představení, které jsme celkem čtyřikrát odehráli v Klicperově divadle v Chlumci nad Cidlinou. Nutno podotknout, že vždy bylo vyprodáno a diváci nám pokaždé tleskali ve stoje. Byl to opravdu nádherný zážitek! Potom jsme ale  tento projekt pozastavili ať už z technických nebo organizačních důvodů a vrhli jsme se na práci pouze pro SALIERI. Skladby zůstaly uložené a snad je v budoucnu znovu oživíme třeba i s dalšími "Zajatci". Ovšem ne všechny písně pro "Zajatce" byly napsané. Na dokončení celé plánované trilogie bych musel ještě hodně máknout, a to zatím nevidím moc reálně. Asi jenom čas ukáže, jestli k tomu dojde. Zatím se maká na novém albu SALIERI, které bychom rádi do konce roku dodělali. Pro naše fandy máme v prodeji poslední desku „Černobyl“ z roku 2020, kterou jsme díky covidovým opatřením ani nemohli pořádně představit. Takže kdo by měl zájem, ať se ozve na náš mail a my mu ho rádi pošleme! Krom toho je možné podívat se na klip k titulní písni na YouTube nebo k písni "Daidalos a Ikaros". K této písni chci podotknout, že CD vyšlo v roce 2020, tedy rok před vydáním singlu "Skyfall" od HELLOWEEN.

Když zmiňuješ HELLOWEEN, asi je všem jasné, odkud vzešla tvá přezdívka Hansen. Co říkáš na jejich loňské album a návrat Hansena do kapely?
Nové album HELLOWEEN je naprostá bomba a současná sestava je vynikající! Všichni kromě Inga spolu, neuvěřitelné. Co si víc můžeme přát? Otcové power metalu byli a jsou jedineční, o tom není pochyb a jejich hudba inspirovala mnoho dalších kapel. Samozřejmě i SALIERI jsou jednou z nich.

Zmínil jsi skladbu "Skyfall" a vaši píseň "Daidalos a Ikaros", která vyšla na CD dříve. Melodie obou skladeb jsou si hodně podobné. Nicméně tohle se v melodickém power metalu občas stává a mnohdy kapela může být nevinně obviňována z plagiátorství, i když ne vlastní vinou. Máš jako autor hudby nějaký recept, jak se podobných situací při psaní skladeb vyvarovat?
Myslím, že asi už bylo vymyšleno skoro všechno a je těžké se vyhnout tomu, aby některé melodie nebyly podobné. Při tom množství kapel je to prakticky nemožné. Zbývá se tedy odlišit alespoň vlastními texty. Ty jediné mohou vytvořit pocit, že skladba je v podstatě přece jenom vaše a že hudba, ať už jakákoliv, její atmosféru umocňuje. Proto se při skládání může stát, že vám proběhne hlavou melodie, kterou už možná dříve někdo použil, ale to jste samozřejmě nevěděli, nebo si nevzpomněli. Toto ale neplatí o podivné kultuře zvané "revival". Tam je vše cíleně kopírováno a nestydatě používáno za účelem snadného zisku bez jakéhokoli přičinění! Bohužel je to ale dnešní hudební trend a co je nejhorší, že většině to stačí a řekl bych i vyhovuje.

Možná to všechno souvisí s poptávkou, když KABÁT REVIVAL v sousední vesnici má mnohdy větší návštěvnost než kapela v klubu, která maká na vlastní tvorbě a investuje do ní veškerý čas a peníze. Vy jste vyprodali s operou Zajatci času divadlo hned čtyřikrát. Čím si tento úspěch vysvětluješ?
Podle mě je to o místě, kde se akce konala a samozřejmě je to o protagonistech v hlavních rolích, což byli Luboš Suchánek z KOMUNÁLU jako "pán Čas" a jeho manželka Míša, která ztvárnila hlavní ženskou roli Beatrice. Další hlavní roli ztvárnil náš vynikající, famózní, fantastický a nenahraditelný Jiřík jako postava Doriana, což byl přítel Beatrice. Potom tu byl skvělý "Osud" v podání Ondry Marka z ROXORU nebo Jarda Vyhnánek z IDMI Bandu jako "věčnost" neboli "smrt" a další a další. Snad se na mne nebudou zlobit ostatní, že jsem nezmínil jejich jména. Všech si samozřejmě velmi vážím a děkuji za ochotu se mnou spolupracovat. Výsledek byl opravdu fantastický. Chlumec nad Cidlinou je centrem bigbítu už dlouhá léta, a tak volba byla jasná! Vstřícnost paní Přerovské, ředitelky Klicperova divadla, byla opravdu neuvěřitelná a mistr zvukař Pavel Hampl dokončil vše do posledního potřebného detailu. Bez nich by se žádné představení nekonalo.

Jak se ti povedlo všechny zúčastněné k účinkování v projektu přesvědčit, podle čeho probíhal jejich výběr a jak dlouho vám trvalo všechno nazkoušet?
Mohu jen říct, že se nám všechno podařilo v rekordně krátkém čase. Dodnes nechápu, jak jsme to vůbec dokázali. Ochota všech spolupracovníků byla obdivuhodná a jejich nadšení pro tento projekt bylo neskutečné. Nikoho jsem nemusel přemlouvat ani nějak dlouze lámat. Všichni do toho šli s plným nasazením, prostě super práce. A volba byla taky jasná, všichni nej z mého okolí, se kterými jsem měl čest hrát na jednom pódiu!

Nemělo na rozjezd kapely SALIERI vliv i to, že tvá domovská kapela EPITAF, kterou jsi zakládal, ukončila v roce 2015 svou činnost? Nehrozí do budoucna, že se EPITAF na pódia vrátí? Zvládnul bys hraní ve dvou kapelách zároveň?
Původně mělo SALIERI fungovat vedle EPITAF jako moje druhá kapela. Někteří členové už vedlejší projekty měli a EPITAF šel, jak bych to řekl slušně, tak nějak pomalu do kytek. Přestávali na nás chodit diváci a samotná nálada v kapele nebyla moc dobrá. Chyběla chuť nebo lépe řečeno motivace k další práci. Budoucnost byla nejistá a když není vidina posunu někam k lepším zítřkům, nedá se pracovat. Taky většinou když se sedí na dvou židlích, je práce poloviční. To si mohou dovolit jenom profesionálové, kteří se hudbou živí a tudíž mají dost času věnovat se všemu na sto procent. Jestli se někdy EPITAF vrátí na pódia? To lze říct jen těžko, momentálně to rozhodně nehrozí. Možná někdy v budoucnu, kdo ví… V současnosti si práci ve dvou kapelách neumím představit. Sotva stíhám jednu a jsem rád. A jak jsem řekl, více židlí práce půl a já mám raději plné stoprocentní nasazení, aby za mnou bylo vidět a slyšet maximum toho, co jsem snad schopen momentálně podat.

Loni opustil sestavu SALIERI bubeník Martin Mikysa. Nového člena jste zatím zřejmě nesehnali, tak jste to vyřešili po svém. Jaká je současná sestava kapely?
Martin se u nás moc neohřál. Než jsme stačili cokoli udělat, začal Covid a bylo po práci. Potom se rozhodl věnovat jenom rodině a na muziku nějaký čas zapomenout. Škoda, že už s námi není Dejv, to byl a samozřejmě je "Pan bubeník", kterého nahradit je snad nemožné. Pokoušelo se o to u nás pár jedinců, ale všichni skončili fiaskem. Nikdo nedokázal dosáhnout Dejvovi ani po kolena, takže na dlouhou dobu se veškerá práce okolo SALIERI prakticky zastavila. Když máte nastavenu nějakou laťku, nemůžete už klesnout pod ní. To by byl prostě konec. Jak jsem už dříve "věštil", za bicí se posadil náš nejmladší člen, kterého Dejv do hry na tento nástroj zasvětil a jelikož je Šíma nadán hudebním talentem, můžeme dnes pokračovat dál! Současná sestava je Jirka Steklý - zpěv, Tom Treichel - kytara, Pavla Novotná - klávesy, Milan Kořínek - basa a Šimon Novotný – bicí.

Na albu "Černobyl", vydaném před dvěma lety, je zvláštnost v tom, že titulní píseň je nahrána ve dvou verzích, v češtině a v ruštině. Kdo s tímto nápadem přišel a proč?
Při hledání materiálů o černobylské havárii jsem narazil na autentické věty, které zazněly před osudnou havárií ve velíně čtvrtého reaktoru černobylské elektrárny. Přišlo mi dost dobré navodit atmosféru, která by umocnila text a melodii naší skladby, aby naši posluchači pochopili a pocítili to, co a proč se tenkrát stalo. A když dialog byl v ruštině, i když to vlastně bylo v ukrajinštině, kterou bohužel neovládáme, tak jsme si řekli, že by bylo přinejmenším zajímavé nazpívat píseň také v ruštině. Tak jsme to zkusili a znělo nám to fakt dost dobře. Navíc tu byl ještě jeden můj skromný důvod, respektive přání. Mám rád legendu ruského heavy metalu a tím je Valerij Kipělov, který zpíval s kapelou ARIJA a nyní se věnuje kapele s jeho jménem KIPĚLOV. Chtěl bych, aby nám tuto píseň nazpíval. Ale to zůstane asi opravdu jenom jako přání.

Rádi byste letos připravili nové album. Liší se nějak práce na desce od předchozích nahrávek? Prozradíš již o něm nějaké bližší informace?
Práce na novém albu probíhají v trochu odlišném duchu. Věnujeme se už od počátečních tónů pečlivé a co možná nejkompletnější aranži všech nástrojů. Vždycky jsme řešili aranže, až když začaly jednotlivé písně dostávat jasnější podobu. Myslím tím, když přibývaly jednotlivé nástroje a člověk najednou slyšel to, co by ho před tím třeba vůbec nenapadlo. Samozřejmě, že to takto funguje i teď, ovšem s tím, že minimálně osmdesát procent je připraveno předem. Dáváme si opravdu záležet na tom, aby další album udrželo nebo raději zvedlo laťku zase o level výš! Nechce se mi jít cestou kapel, kterým stačí pár akordů a jede se. I když to bohužel lidem stačí. Mně to nestačí! Rád si s muzikou hraju a snažím se vytáhnout z toho co jde. A dokud to není ono, tak s tím ven nejdu. Více info o nové desce neposkytnu, protože vlastně ani sami nevíme, jak to všechno dopadne. Snad se na mne nebudou čtenáři zlobit, ale raději nebudu psát něco, co se může změnit. Ale zase slíbím, že jakmile bude něco k odhalení, určitě to na světlo světa vynesu.

Na závěr prozraď, co nás čeká s kapelou SALIERI v nejbližších měsících?
Abych pravdu řekl, tak nevím. Vzhledem k obrovské spoustě kapel, které dnes fungují na scéně, je těžké se kamkoli dostat, a tak nemohu ani čtenáře pozvat na náš koncert. 13.srpna hrajeme v Droužkovicích u Chomutova na festu a tím je momentálně výčet našich akcí kompletní. Vzhledem k mému věku a zkušenostems mohu alespoň za sebe říct, že nějaké očekávání, které jsem měl před lety, už dávno nemám a jestli se někomu bude naše hudba líbit a pozve nás na koncert, tak to bude v současné době asi maximum toho, čeho bychom mohli dosáhnout. Zní to asi dost blbě, ale realita už taková bohužel bývá, nebudeme si nic nalhávat. S touhle muzikou se v dnešní době prostě daleko nedostaneš. Když se budeme líbit, bude to pro nás to největší ocenění!

Bandzone SALIERI
Facebook SALIERI