GOTICKÝM KULTEM SNADNO A RYCHLE
Byť od punk rocku ke gotice není tak daleko, jak by se na první pohled mohlo znát, přerod, při kterém se bratři Štěpánové coby nekompromisní HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY vyvinuli v mistry podmanivého gotického rocku s ohromně silnou atmosférou, byl v devadesátých letech jedním z nejpřekvapivějších. A přitom debutové album kapely XIII. STOLETÍ s magickým názvem „Amulet“ je jedním z nejzásadnějších alb gotické scény v České republice. Vyjádření Petra Štěpána na adresu „Amuletu“, že se jedná o pionýrské album, neboť v době vydání u nás nebyly kapely, které by hrály gotiku, i když jich hodně chtělo hrát jako SISTERS OF MERCY, plně vystihuje stav, který panoval na začátku devadesátých let. A na kterém se mnoho zásadního nezměnilo, byť XIII. STOLETÍ už není až tak osamocené a navíc i jeho cesta nabrala od bezprostředního debutu trochu jiný směr. Ve prospěch „Amuletu“ mluvily nejen výborné melodie, obrazotvorné texty, specifická syrovost, ve které by se dal najít až neuchopitelný mix punkových kořínků, promíchaných s popovou přístupností, v rámci jednotlivých písní repetitivní využívání základních motivů a především pohlcující atmosféra. Od úvodních tajemných pazvuků (snad signalizujících příchod bytostí z třináctého století…) se až do finále jede na velmi podobné potemnělé náladové vlně – výrazný rytmus, hraničící s tanečností, poutavě civilní hlas Petra Štěpána, houpavé tempo, lehce mrazivý pocit strachu, nahrazovaný svébytnou romantikou. Ta dominuje v lehce melancholickém vrcholu alba „Justýna“ s ohromně chytlavým motivem či v posmutněle vláčné akustické baladě „Růže a kříž“ s výpravným Štěpánovým přednesem. Najít recept na geniálně a nenásilně (v tom nejlepším slova smyslu) vlezlé motivy nedělalo XIII. STOLETÍ zjevně žádný problém – projeďte „Amulet“ párkrát za sebou a „Hororový sen“, „Tělo na kříži“, akční „Amulet“, dravá riffovka „Bytosti“ či zpěvné „Demoniac“ a Transylvania“ vám zůstanou v hlavě natrvalo. Vůně magie, kouzlo tajných rituálů, přitažlivost tajemna – to je strhující „Amulet“.
SESTAVA: Petr Štěpán – kytara, zpěv; Bedřich Musil – baskytara; Petr Palovčík – baskytara; Pavel Štěpán – bicí