Ráda navštěvuji menší tuzemské akce, kde jsou k vidění metalová batolátka, a hledám nové a nadějné kapely. Existuje jich tu spousta a určitě by mi zabralo hodně času, než bych vám je představila všechny. Zaměřila jsem se proto na ty smečky, které už spolu chvíli hrají, koncertují, ale ještě nevydali plnohodnotné CD. V tomto díle jsem se rozhodla přidat vylepšení v podobě speciální otázky pro konkrétní kapelu.
Dnešní Potěr patří progresivní kapele s názvem POINT2POINT. Když jsem se jich ptala, proč ještě nemají CD, bylo mi řečeno něco v tom smyslu, že jim připadá zbytečné něco nahrávat, když ještě nejsou na takové úrovni, aby to znělo opravdu dobře. Takový přístup se mi líbí. Myslím, že si kluci na nic nehrají a tvoří srdcem.
progressive metal
Rok založení: 2009
Sestava:
Milan Mátl - Kytara, zpěv
Jan Vrzal - Kytara
Marek Valentiny - Basa
Michal Karafiát - Bicí
S kapelou POINT2POINT jsem se setkala na nedávném koncertě, kdy mě velmi mile překvapila jejich energie a nasazení. I přesto, že prapůvodní kapela vznikla v roce 2006, její začátky se datují až na přelom roku 2009/10, kdy byla sestava vcelku stálá a kluci začali dřít. Momentálně se plně věnují koncertování a pilně pracují na novém singlu "Medusa", který by se měl brzy objevit na jejich facebookových stránkách.
A co by o sobě řekla samotná kapela?
Kdo jsme: Základ P2P se dal do kupy před osmi lety, jako většina kapel, v garáži. Plusem téhle doby bylo, že jsme stáli jako muzikanti za úplné hovno. Hudební teorie byla u nás (vyjímaje bubeníka) nenahmatatelná a tak každý i sebemenší pokrok byl radostný, i když se hrál tříakordový „punk“. Během těchto začátků proběhlo pár akcí, kde jsme si zahráli, ale čím dál víc nás bavilo dělat muziku technickou, což nějak nefunguje, když to jako muzikant nezvládáš. Tak jsme na dobu delší, než se plánovalo, zavřeli dveře od zkušebny a drtili hudbu, která by nás, alespoň trochu uspokojovala. Během toho se v kapele vystřídalo poměrně velké množství hudebníků a až někdy kolem roku 2009 k nám přibíráme druhou kytaru - je vymalováno – Janek + P2P = VSL.
Náš největší úspěch: Akce hrajeme od září, kdy jsme roztáhli křídla a vlítli do klubů a vybírat z toho mála, co jsme předvedli, něco kulervoucího nemá význam. Když máš partu takovýchto ču*áků zavřenou roky ve zkušebně, tak mi přijde jako největší úspěch, že jsme to dotáhli do stádia, kde jsme teď. Kapela je funkční, hraje akce, hudba lidi (doufáme) baví a nás taky. Jsme prostě rádi, že díky lidem, co drží hudbu naživu, můžeme hrát.
*(tímto samozřejmě nelezeme do řiti žádnému z pořadatelů)
Kde se vidíme za pět let: To je strašně dlouhá doba. Někdo má po pěti letech v ruce Anděla a někdo ani nevyleze ze zkušebny. (smích) Máme nějaké vize a plány, kam se posunout a co dělat v rámci zlepšení přednesu, formy, ale i třeba technických prvků, aby to nejen za pět let ale taky zítra hrálo. Každopádně v blízké době je pár akcí a festivalů, kde bychom se rádi objevili, tak doufáme, že to klapne.
*(no… tady už je to trochu patrné… ahoj Bobe)
Naše největší přednosti: Jsme všímaví, společenští, hodní, neradi se bijeme (kromě kytaristů), a mimo toho jsme se naučili trochu hrát. Nejlepší způsob, jak to zjistit, bude poslechnout náš Bandzone a ještě lépe – zajít na akci, kde hrajeme. „Rádi vás uvidíme, hlaste se k nám - pijeme Jacka!“.
Naše největší nedostatky: Nedostatků máme fakt málo. V každém případě nespíme na vavřínech a makáme… o ničem jiném to není – hrát a makat.
Speciální otázka pro P2P:
Na Bandzone píšete, že milujete všechno a nic - co milujete nejvíc a co nejvíc nesnášíte?
To je taková kapelní „schíza“. Děláme pro nás těžkou bordel muziku a pak jsme nasraný, když se ji musíme naučit zahrát a zazpívat. Při hraní využíváme velké množství vybavení, od kytarových aparátů, přes bicí, až po kapelní zázemí a pak se vztekáme, že to musíme tahat. A hlavně hrajeme pro lidi a zároveň „NESNÁŠÍME LIDI“!. Když to všechno stočíš do jednoho velkého tupláku, tak výsledek máme strašně rádi.
Odkazy
http://bandzone.cz/point2point
https://www.facebook.com/point2pointofficial?fref=ts
Názory:
"Myslím, že umí velmi dobře hrát a skládat, líbí se mi použití sborů atd. To jsou všechno typické znaky tohoto stylu. Ale i tak mě to moc nezaujalo, i když obvykle je progressive můj oblíbený žánr. Znám nějaké české kapely a líbí se mi víc ty elektroničtější. Tito kluci jsou dobří hráči, ale připomínají mi takové ty kapely, co hrají jako IRON MAIDEN a ty já moc nemusím... Jsem velký fanoušek TOOL, ti jsou vzorovým příkladem mého vkusu, co se progresivního metalu týče. "
Teeno Vesper (DER HIMMEL UBER BERLIN) (It)
"Abych se přiznal, tak ani při druhém poslechu jsem písně zcela nepochopil... Ale určitě je to tím, že mám rád přímočarejší hudbu, kdežto POINT2POINT jsou na mě až moc ztřeštění a psychotičtí. Ovšem slyším radost, a to že je baví dělat muziku, což je nejdůležitější, a tomu fandím. Slyším partu kluků, co přijdou do zkušebny a prostě skládají muziku, baví se u toho, dají si k tomu pivko a mají pohodu… Nemyslím, že mají ambice vyprodávat Wembley Arenu. Určitě dělají to, co chtějí a jak to chtějí. Tady není co kritizovat a hodnotit… Je to prostě tak, jak to je a komu se to nelíbí, ať si trhne."
Ivan Jakubo (ASCENDANCY)
"U téhle kapely mě zaujaly zajímavé a pěkné motivy, které se ale střídají příliš často a posluchač se tím pádem v jejich hudbě lehce ztratí. Je to škoda, protože díky skvělým zpěvům, harmoniím, rytmice a zajímavým kytarám má tahle banda velký potenciál. S tím souvisí i jejich image, na které by stálo za to zapracovat, aby na sebe měli šanci upoutat pozornost na první pohled."
Markéta Morávková (ALIA TEMPORA - Viz: Metalový Potěr díl I)
Co si o kapele myslíte vy? Zašli byste na koncert?
Máte kapelu, koncertujete, ale ještě nemáte CD? Chcete se zviditelnit? Piště na blackwish7@gmail.com!