Ivan Jašek, řečený Aivn, se na tuzemské klubové scéně zapsal do povědomí díky jeho účasti v projektech ZASTAVÁRNA BB, ANNIE’S TRIP a hlavně AIVN’S NAKED TRIO, kteří vyhráli soutěž Spark Fresh Blood 2013 a před časem se objevili i v naší Czech Blade hitparádě. Aivn je velmi zručný kytarista a zpěvák s blues-rock-funkovým feelingem. Jelikož v něm vidím jednu z kytarových nadějí tuzemské scény, zajímal mě jeho žebříček favoritů - kytaristů. Jak mi ale pak sám napsal, nedělal ho podle obliby, nýbrž vybral ty, kteří ho hodně ovlivnili v minulosti a kteří ho primárně zajímají dnes…
Joe Bonamassa
Moderní bluesman, kterému se povedlo něco, co si před deseti lety nikdo nedokázal představit. Díky talentu, trpělivosti a neuvěřitelné pracovní morálce se mu podařilo posunout blues zase trochu do popředí zájmu. Umí zahrát cokoliv a vždycky to má koule, baví to a zní to nově. Poslední deska "Different Shades of Blue" je o něco víc otevřená a uvolněná než pár předchozích (sterilnějších) alb. Doporučuju taky první dvě alba se superkapelou BLACK COUNTRY COMMUNION.
Richie Kotzen
Od metalového shreddera se propracoval až ke skvělé vlastní soul-rockové tvorbě. Neuvěřitelný virtuoz a úžasný zpěvák. Alba jako „Mother Head's Family Reunion“ nebo „Go Faster“ jsou super učebnice kytarové hry, zpěvu i skládání. Nutno slyšet i jeho tvorbu s THE WINERY DOGS.
Gary Moore
Pro mě osobně je to otec moderního blues. Jeho sedmdesátkové a osmdesátkové věci jsou taky legendární, ale nejvíc mě bere jeho bluesové období s Gibsonem a velkou kapelou. Živé album „Blues Alive“ mě absolutně dostalo. Moc se s tím nemazal, hrál hlasitě, divoce a se srdcem na dlani.
Stevie Ray Vaughan
Autorita, sebevědomí a vražedné texaské licky. Když poprvé vystoupil na jazzovém festivalu v Montreaux, značná část publika kapelou očividně pohrdala - pískot, bučení. Vaughan ale absolutně nepřipustil, že by něco mohlo být špatně a předvedl strhující vystoupení. Ta jeho víra ve vlastní věc je velmi inspirativní.
Philip Sayce
Další pracovitý kytarista/zpěvák/skladatel, o kterém začíná být slyšet v celosvětovém měřítku. Má super riffy, sóla, tón a hromadu vintage vybavení. Výborně zpívá.
John Mayer
Multitalentovaný skladatel, kytarista, zpěvák, showman... Elegantně se pohybuje od blues-rocku přes pop-rock až ke country a všechno zní, jako by to byla jeho doména. Poradí si se vším (akustika, trio, velká produkce) a ještě u toho vyhraje několik Grammy.
Slash
GUNS N‘ ROSES byli moje první oblíbená kapela a první kapela, u které jsem si uvědomil, co chci v životě dělat. Slash vždycky dokázal spojit virtuozní techniku s živočišně pocitovým hraním a nekompromisním zvukem. Jeho hra je neuvěřitelně vášnivá, zároveň má však Slash absolutní kontrolu nad nástrojem a taky jasno, kam chce song svým sólem dovést.
Joe Satriani
Jeho album „The Extremist“ mi změnilo život. Ukázal mi, co všechno lze s kytarou dělat, kolik může mít výrazových poloh. Že je možné udělat komplet album bez zpěvu a je to přitom velká zábava. Měl jsem to štěstí se s ním dvakrát osobně setkat a skromnější hvězdu jeho kalibru asi neznám. Když líčil různé historky ze zákulisí turné G3 o různých kytaristech, se kterými se v průběhu let potkal, musel jsem se štípnout, jestli se mi to nezdá :-)
Jimi Hendrix
Ten tady samozřejmě nemůže chybět. Otevřel spoustu dveří nejen pro kytaru, ale pro rockovou hudbu všeobecně. Zatímco ostatní spořádaně drnkali, Hendrix svobodně hrál. A hlavně se pořád zlepšoval - jako kytarista, zpěvák i skladatel. Nabídl do té doby nevídanou kombinaci divokých emocí a nadhledu, s jakým je servíroval. Nejvíc mě baví live album „Band of Gypsys“, kde už Hendrix opustil divokou show a o to víc se soustředil na hru.
Matt Schofield
Toho jsem objevil teprve nedávno. Vychází ze školy Robbena Forda a posouvá ten přístup zase o kus dál. Zní nově a zajímavě. Hraje tak výživně, že mi připadá, že během sóla odvypráví svůj životní příběh a přidá ještě pár vtipů navíc.