
Nosič obsahuje čtyři skladby anglicky zpívaného symfonického metalu. Základní motivy skladeb přináší do kapely Jirka a kapela jim společně dohromady dává ve zkušebně konečný tvar. O tom, že to takto funguje poměrně na výbornou vás přesvědčí už úvodní svižná vypalovačka „Flames of War“, kde sice tahle parta neobjevuje po instrumentální stránce žádnou novou Ameriku, ale zároveň přichází s materiálem, který bude na koncertech a v uších podobně stylově zaměřených posluchačů fungovat stoprocentně. Zbystřit by mohli především fanoušci kapely EPICA a podobně zaměřených spolků.
Epičnost je to, co z písní sálá v každé notě, zároveň jsou aranže vystavěny tak, že kapela ví, kdy zvolnit, kdy nasadit chytlavou mezihru nebo naopak přidat dvoukopákový kvapík. Ani ve druhém záseku „Rage“ kapela nezvolňuje tempo, Sandra předvádí své drsnější polohy vokálu, ale nějaký growling nečekejte. To je možná výzva pro ostatní osazenstvo souboru, doplňujícím mužským zpěvem by paleta nálad a melodií v tvorbě kapely získala ještě větší pestrost či barevnost. Sandra se předvedla nejen jako výborná zpěvačka, všechny texty na nahrávce jsou rovněž jejím dílem. V seriálu Hvězdná brána čerpá inspiraci nejprve nikam se nehrnoucí song „Pharaoh“, kytarové sólo se vkusně vystřídá s klávesovou linkou, a i tady nakonec kapela řádně přidá v tempu. Z textu „Morwinyon“ je cítit, že kapela po nelehkých začátcích je připravena nic nevzdávat. Skladba je nejen důstojnou tečkou za první studiovou prací kapely, ale hlavně příslibem, že plnohodnotné album může kapelu v rámci podobného žánru zařadit do tuzemské metalové elity.
První výstřel party NEVER FALL je dobře mířenou ranou. Vyčkejme, co přinese budoucnost.