SINFULL CROWD – Pracujeme na desce, která by měla vyjít příští jaro

Původní název kapely byl SWARM CABBAGE. Proč došlo před lety k přejmenování na SINFULL CROWD?
My jsme kdysi hráli strašný "bordel". Jednalo se o takový crust punk HC "něco". Spíše psycho crust punk, protože jsme do toho ještě chrochtali. Navíc polovina kapely byla v podstatě na začátku nějakého hudebního skládání a učení, takže nám bylo jedno, jak se jmenujeme. Prostě nás napadl "roj kapusty". A ani to nějak nedávalo smysl, což je zřejmé. Po čase jsme se ustálili na HC death metalovou kapelu. Řekli jsme si se vší vážností, že bychom to měli změnit. Takže po pár letech jsme se přejmenovali na SINFULL CROWD. Což taky není spisovně dobře. Ale mě baví slovíčkaření v angličtině, takže prostě dvě L. Ne jako hříšný dav, ale spíše hříchuplný dav.

Co pro vás bylo impulsem k tomu, že jste po popsaném začátku vše v kapele začali brát trochu seriózněji, jak v textech, tak v celkovém konceptu skupiny? 
Ten impulz byl mimo jiné druhý kytarista Karel Bojko, který se k nám připojil. Podladili jsme kytary a začala práce na novém materiálu. Vznikly první komplikovanější songy jako třeba "Out of Control". Poptali jsme ukrajinského umělce z Midiankai Art a vzniklo nové logo kapely, které jsme původně navrhli sami podle jedovaté stonožky, která se stala našim "Eddiem". No a pak už byl jen krůček k prvnímu demu pod názvem "Sinfull Crowd". Takže s odstupem času si říkám, že druhá kytara to vlastně celé rozpohybovala.

Váš debut "D.D.T." v roce 2015 v jablunkovském GM Studiu jste ale opět nahráli jen s jednou kytarou. Znamená to, že oba kytarové party nahrál kytarista Marek Caputa sám nebo jste je museli nějak upravovat?
Všechny kytarové party jsou nahrány Markem Caputou. Ale na albu se z větší části podkresu podílel i Karel Bojko. O to bylo náročnější pro Marka Caputu nahradit jeho party. Nakonec jsme to ale zvládli a po nějaké době se k nám naštěstí přidal i Lukáš Vodrada (ex-NOE BUDDY, DIE FOR APLE PIE).

V září 2018 jste v Rock Café v Jablunkově pořádali první ročník akce Sinfull Fest a pokračujete s ní každoročně dodnes. Jak se akce vyvíjela a jaké s ní máte do budoucna plány?
Tato akce vznikla kvůli tomu, že se v Rock Café postavil úžasný prostor pro koncertování a my si řekli, že tohle bude náš domovský klub. A domovský klub potřebuje domovský festival. Marty Rusnok (majitel Rock Café) je rád, protože mu tam taháme československý underground a my jsme rádi, že si můžeme s kapelami zahrát a navázat další spolupráci. Filozofie festivalu je dát možnost místním metalovým fans poslechnout si kapely, které v Rock Café nikdy nehrály a asi by jen tak neměly možnost tady vystoupit. Letos měl proběhnout velký pátý ročník. Ale bohužel se Sinfull fest č.5 odkládá na příští rok, kvůli mým rodinným problémům, a navíc pracujeme na desce, která by měla vyjít příští jaro.

Zůstaňme ještě na chvíli u klubů. Hráli jste v únoru 2019 úplně poslední akci v legendárním třineckém Barrocku a taky jeden z posledních koncertů na staré adrese ostravského Barráku. Jak byl váš vztah k těmto místům a jak na tyhle kluby vzpomínáte?
Barrocko byl skvělý klub. Měli jsme k němu velmi blízký vztah, i k majiteli Rendolfovi. Jenže bohužel z centra Třince jim vypověděli nájem, přestěhovali se na takovou periferii Třince a v kombinaci se znovuotevřením Rock Café v Jablunkově je to prostě položilo. Barrák nám bude taky chybět. Byl to takový kult Moravskoslezského kraje a hrály tam spousty známých kapel a interpretů. Samozřejmě již teď se těšíme na znovuotevření nových prostor Barráku a na nové koncertní příležitosti. A já věřím v to, že určitě navážou na předešlou slávu tohoto místa.

Vaše EP "3DooM" z roku 2019 se zabývá poměrně neveselými tématy. Tvůrčí proces byl takový, že jste na skladbách pracovali společně nebo někdo přinesl už hotové motivy skladeb včetně textů?
Na skladbách se podílíme společně. Vždy se vymyslí základní riff a na to nabalujeme ostatní prvky. Z hlediska textů a zpěvů je vše v rukách Martina a Ondry. Sem tam přinesu text já nebo Honza Turek, ale je to jen výjimečně. Koncept EP "3Doom" má pojednávat o třech temných osudech. Povalečství, drogy a pak smrt, jak můžete vidět v klipu "Loafer". Potom utrpení v kostele, když vás nutí věřit ve víru, ale v hloubi duše to prostě máte jinak. A nakonec šikana, kterou můžete zažívat jak v práci, tak ve škole.

Scénář ke klipu "Loafer" jsi vymyslel ty. Jak složité ho bylo zrealizovat a jak dlouho trvalo natáčení?
Je pravda, že scénář se zrodil v mé choré mysli (smích). Ne, teď vážně. Scénář měl být úplně jiný. Původně se mělo jednat o válečného veterána, ze kterého byl bezdomovec, napadli ho mladí kluci, chtěli ho okrást a ten jim dal co proto. Jenže nakonec jsme si řekli, že to uděláme trošku okultní. A je to o týpkovi, který dělá bordel a chce se vloupat do opuštěné budovy, kde by mohl něco ukrást nebo si dát dávku, aby ho nikdo neviděl. Poměrně kuriozní je, že náš kytarista Marek Caputa přišel s pergamenem plným nějakých znaků. Řekli jsme si, že by bylo fajn, kdyby z toho Pavel Pindur předčítal. Nakonec ty znaky byla hlaholice, tzn. staroslovanský jazyk, a text k písni "Loafer", no prostě geniální. Jsou to takové "easter eggy" našeho klipu. A tak jsme vytvořili okultní postavu, modlící se k temným, slovanským démonům. Natáčení probíhalo ve dvou fázích. Jedna v exteriérech a druhá v interiéru. Ale v podstatě jsme měli natočeno za tři dny. Pak se dělaly taky detaily na počítači, to trvalo taky pár dní a samozřejmě nějaké promo. Příští rok bychom klipu chtěli udělat bratříčka, tak snad se vše vydaří, jak má.

Zpěvák Martin Turek se letos stal i zpěvákem ANTIGOD. Možná je náročnější najít si čas na obě kapely, nehrozí u něj křížení akcí a aktivit pro obě kapely?
No to víš, že hrozí, ale už s námi dal Martin i par dvojáků, a navíc máme dva zpěváky. Na druhém postu je bývalý basák Ondřej Olšiak a back vokály dělá Honza Turek, takže se to nějak zvládá. Další věc je jeho osobní a pracovní život, ale to už je otázka na něj. Naštěstí má tolerantní ženu (smích). Já se naopak vždy snažil kapely spojovat a nesoupeřit. Proto máme brzy společnou grilovačku a taky společné koncerty s ADOR DORATH v Rock Café Southock a v novém Barráku.

Už jsi zmínil práci na nové desce, která by měla vyjít příští rok. Jak přípravy na desku probíhají a v jaké fázi se nyní nacházíte?
Momentálně máme songy hotové, jen řešíme kudrlinky a části textů. Nedávno jsme si ujasnili naši vizi grafiky přebalu, jen řešíme, kdo nám udělá art k naší vizi. Zase bychom chtěli něco jiného, co bude odpovídat naší náladě na desce, takže podle toho se budeme řídit. Uvidíme, jestli zabrouzdáme do zahraničí nebo zůstaneme v naších vodách. Jak už jsme u těch našich vod, musím vyzdvihnout třeba práci na EP "3Doom", kterou krásně zvládl Pen n Ink Designs, který maká třeba pro Obscene Extreme.

Takže příští rok klip, nová deska, to vypadá na smělé plány. Ještě můžem zmínit nějaké další?
Ano, příští rok máme plány určené a doufáme v nějaké festivaly či větší štaci koncertů. To vše samozřejmě záleží, jak se bude deska líbit. Priorita je deska a klip, to je pravda, na to bude následovat nový a vylepšený merch, plus bychom se chtěli věnovat i novým songům a nezaspat. Co je takové na metal nezvyklé, je benefiční koncert. A ten jsme se letos rozhodli uspořádat na chatě Girová spolu s kamarády SOUL MASSACRE, PLEBS a dalšími. Koná se 5.8. a doufáme, že se na dceru od mého kolegy z práce vybere co nejvíce. Klárka trpí svalovou poruchou a epilepsií, podstupuje spousty rehabilitací a vyšetření, které rodinu stojí hodně peněz. Tímto bych chtěl pozvat všechny čtenáře, ať dorazí zadarmo na metal a hodí nějaký drobák Klárce.