Je únor a Czech Blade funguje už šestý měsíc. Upozorňoval
jsem na to, že pro vás chystáme nějaké inovace, a tou první je hitparáda.
Spousta lidí si stěžuje na kvalitu hudby nejpopulárnějších interpretů současné
tuzemské scény. Je to tím, že jsou všichni opravdu tak „leví“ nebo zkrátka tím,
že jsou tlačeni naprosto všude až tak, že někomu lezou na nervy a někdo je
začne obdivovat? Je to tím, že spousta lidí cítí nespravedlnost vůči
interpretům v klubech, kterým se takového štěstí nedostalo? Jistě, ale
proč se tedy někteří fans začnou ke svým oblíbencům otáčet zády ve chvíli, kdy
začnou být komerčně úspěšní? Nadáváme na to, jak se o klubovkách ve velké části
tuzemských médií nemluví, jenže není vědomí, že je zná jen užší posluchačská
obec nějakým kouzlem navíc? Tím, že patříme mezi pár šťastných, kteří měli to
štěstí je objevit, a teď je jen na nás šířit je dál? Neztratí se to kouzlo
v okamžiku, kdy začne skupinu znát téměř každý?Je pitomost vyznávat něco jen proto, že je to klubové a pak to zavrhnout jen proto, že se tomu dostane doznání u širší veřejnosti a stejně tak je pitomost nesnášet něco jen za to, že je to populární. Vždycky se najde někdo, kdo bude i výtečného interpreta nenávidět. A to je v pořádku. Protože, jak říká jeden pro mě velmi inspirativní člověk: „Jakmile se něco líbí všem, je to podezřelé“.
Na Czech Blade se nám hudba líbí, aniž bychom hleděli na to, jestli je profláklá nebo ne, což se v budoucnu ještě citelněji odrazí i v naší dramaturgii. Kašlete na předsudky. Jak mimochodem zpívá ZNOUZECTNOST na své poslední desce:
„Někdo má rád disco
jinej má rád punk
někdo vzácný známky sbírá
jinej koupí tank
někdo má rád ženský
jinej celibát
někdo duhu, jinej neóny
a já jsem tu rád...
Jsem tu rád, já jsem tu rád
spoustou věcí si nejsem jistej
ale touhle jedinou - snad
že ať je to všechno jak chce
jsem tu s vámi rád…“
Věřte tomu, že my jsme tu s vámi rádi také.
Za redakci
Jirka Štraub
šéfredaktor