SANDONORICO - Od klidného potůčku po rozbouřené moře

9.prosince jste odehráli poslední koncert turné Nová ZeMě 2023. Jak byste koncerty zhodnotili? Šlo všechno podle vašich představ?
Lukáš: Myslím, že turné proběhlo velmi dobře. Všeobecně se naše hudba líbí a publikum kladně hodnotí i naši pódiovou show. Jsme moc rádi, že jsme mohli naši hudbu představit v mnoha koutech naší krásné země.
Zuzana: Lidé se bavili, my také, setkali jsme se s dobrou zpětnou vazbou a díky novým kontaktům to vypadá, že tento rok by mohl přinést další zajímavé koncerty. Aktuálně jsme pořídili i nový zvukový aparát, díky čemuž se naši fanoušci můžou těšit na ještě lepší zvuk. Takže ano, turné splnilo naše očekávání.

Na turné jste prezentovali svou debutovou stejnojmennou desku, vydanou v květnu roku 2022. Jaké je hlavní poselství tohoto alba?
Zuzana: V albu je sdělení více a je psáno záměrně tak, aby si v něm každý našel to své. I každá píseň nese samostatně své vlastní poselství a není tak závislá na druhé. Nicméně jedno z nich můžu pro celé album navrhnout. Pokud budete poslouchat skladby v pořadí, jak jdou za sebou, může album působit velmi temně až bezvýchodně. Teprve ke konci se rozjasní. A pokud bedlivě posloucháte nejen hudbu, ale i texty, můžete si z toho vzít jednu známou pravdu, kterou je však dobré si neustále připomínat. A to, že temnota je naší součástí stejně jako světlo. Že není potřeba se snažit ji vytěsnit, ale přijmout, že právě tma nám může ukázat cestu ke světlu.

Historie kapely sahá někam do roku 2011. Album "Nová ZeMě" začalo vznikat až o osm let později, což je poměrně dlouhá doba. Proč tomu tak bylo?
Lukáš: SANDONORICO původně založila Zuzka s úplně jinými lidmi a s jiným skladatelem. Tahle první parta hrála spíš takový rock s violoncelly místo kytar. Jelikož jsme se Zuzkou autorsky spolupracovali už za dob našich studií na Pražské konzervatoři, oslovila mě někdy v roce 2015, jestli bych nechtěl jako skladatel a aranžér do SANDONORICA vstoupit. Zpočátku to byl takový projekt nás dvou. Přearanžovali jsme několik starých písní a napsali novou skladbu "Převozník". Zároveň jsme výrazně přitvrdili směrem k metalu. Nahráli jsme něco s najatými muzikanty. A na těchto základech samovolně začala vznikat sestava kapely, jak jí znáte dnes. Pak jsme začali dopisovat kompletní desku a vznikla koncepce celého alba "Nová ZeMě". Nikdy jsme nespěchali, a proto to možná tak dlouho trvalo. Na druhou stranu na kvalitě se to dle mého názoru podepsalo jedině pozitivně.
Zuzana: Myšlenka SANDONORICA vznikla v roce 2011. Už tenkrát jsem chtěla spolupracovat s Lukášem, ten však na to ještě nebyl připravený. To, co jsem měla v záměru se docela dlouho nedařilo naplnit a já se nechtěla od svých představ příliš vzdálit a pustit ven něco, co se mnou nebylo v souladu. Záleželo mi na tom. Původní "kapela" se prakticky rozpadla a já zkusila znovu Lukáše, jestli se třeba něco nezměnilo. A ono změnilo. A jak jsem tušila, s ním to začalo nabírat směr, kterým jsem chtěla od začátku jít. To, že deska i tak trvala docela dlouho je dáno několika věcmi. Bylo potřeba vyladit sestavu, také si všechno děláme úplně sami při zaměstnáních a záleží nám mnohem vice na kvalitě než na kvantitě.

Čím vás dva metal oslovuje, že jste k němu s kapelou našli cestu? Narazíte ještě i dnes kolem sebe na lidi, kteří tvrdí, že metal nemá s kvalitní muzikou příliš společného? 
Lukáš: Pro mě byl metal láska na první poslech. Někdy před pětadvaceti lety jsme se v létě v Mnichovicích (kde jsem bydlel) s mým nejlepším kamarádem Dukem nudili a řekli si, že pojedeme na muziku do Prahy. Koupili jsme si klasický papírový kulturní přehled (ty kráso, to byla super doba) a zjistili, že v Rock Café v Praze hrají JUDAS PRIEST revival společně s TWISTED SISTER revival. Metal nikdo z nás do té doby neposlouchal (pro mne byli nejtvrdší JETHRO TULL). Tak jsme to prubli. TWISTED SISTER hráli první. Příjemný rokec. Ale co přišlo potom? Od prvních tónů jsem se zamiloval do tý energie kytar, prostě totálně v rauši. A už mě to nikdy nepustilo. Jenom stylově jsem se posouval. Takže když jsem přišel do SANDONORICA směřování směrem k metalu bylo jasné. Ale je třeba říci, že ten náš metal je hodně specifický. A ovlivněný mou profesí - operou a vážnou hudbou.
Zuzana: Na to, že metal nemá s kvalitní hudbou nic společného už nenarážím. Dělo se to na konzervatoři, kde bylo obecně populární oddělení vnímáno jako něco podřadného a koukalo se na nás od některých klasických profesorů zvrchu. Za mých časů byl metal něco, co ani na toto oddělení nepatřilo. Jenže kvalita nesouvisí s žánrem a já doufám, že dneska je to už i na takovýchto školách jinak. A ohledně metalu... já vlastně nejsem nijak vyhraněná přímo jen na metal. Mám ještě druhý projekt OSVOBOZENÉ DUŠE, který hraje tvorbu Osvobozeného divadla, což je úplně odjinud a obojí mě naplňuje. Hudbu mám spojenou hodně s přírodou. Ježek je taková její hravá, rozpustilá část a metal je prostě nespoutaný živel. Navíc symfonický metal může pojmout obrovský záběr. Od klidného potůčku až po rozbouřené moře.

Na desce "Nová ZeMě" jsi autor hudby u většiny skladeb. Když spoluhráčům prezentuješ své nápady, připouštíš možnost dialogu, může každý ze členů kapely přispět svým nápadem nebo je spíše stavíš před hotovou věc?
Lukáš: Písničky mají většinou jasný obrys a základ instrumentace. Píšu normálně noty a tabulatury. Nicméně jsme kapela, kde má každý člen svůj charakteristický otisk. Na výsledné formě skladby spolupracujeme. A já jsem za to velmi vděčný. Mám to štěstí, že ostatní jsou tak skvělí muzikanti, že moji ideu dotáhnou k dokonalosti.

Píšeš texty až na dodanou muziku ke skladbě nebo si postupně zapisuješ své nápady do šuplíku a ty pak dáváš Lukášovi k použití?
Zuzana: Texty píši především na melodii, kterou si do hudby vymýšlím. Někdy přicházím s motivem, který Lukáš nějakým způsobem uchopí a rozepíše, během toho nebo potom vzniká melodie, na kterou vzniká text. Tak je to většinou, ale ne vždy.

Před časem jste za účasti dvou velice zajímavých kmotrů pokřtili klip "Převozník", se kterým jste si dali opravdu práci. Jak se křest a klip vydařil?
Lukáš: Křest dopadl skvěle. Přišlo mnoho fajn lidí a klip přijali s nadšením. Osobně jsem byl moc rád, že s kmotrovstvím souhlasili Petr Korál a Bohouš Němec. V devadesátých letech mne nesmírně ovlivnili svým pořadem Hard music na Rádiu 1. Doslova jsem to hltal a poznal jsem spoustu kapel a nahrávek, které zejména v té době vznikaly. Pak jsme s přáteli chodili i na Hard music live verzi do Inferna a poté do Kainu. Byla to super léta. A já jsem moc hrdý na to, že se s oběma pány znám a jsme v přátelském kontaktu.
Zuzana: Klip se vydařil nad moje očekávání a celý proces mě neskutečně bavil. Užívala jsem si jeho natáčení, kdy jsme objížděli různá opuštěná místa, což pro mě byly rozhodně silné zážitky, které mě naplňovaly a v mnohém inspirovaly. Poprvé jsem také na něčem větším spolupracovala s mojí sestrou, herečkou Pavlou, a tanečník Honza ze Státní opery byl rozhodně skvělá volba. Na klipech je obecně hodně znát, když ho ztvárňují profesionálové. Náš basák Mirek se fotografií, videem a obecně vizuálem zabývá spousty let a dal si s ním hodně práce. Dokonce na křtu dostal další nabídky ke spolupráci, jak se klip líbil. Na křtu jsem se mimo jiné potkala s lidmi, které mám ráda, ale dlouho jsme se neviděli a dojalo mě, že přišli v takovém počtu. Takže já jsem spokojená. Nemám si na co stěžovat.

Zaznamenali jste nějakou zpětnou vazbu od kmotrů alba, vydaných recenzí, a hlavně fanoušků k vaší aktuální tvorbě? Na čem byste chtěli do budoucna nejvíce zapracovat?
Lukáš: Většinově jsme zaznamenali velmi pozitivní reakce i recenze. Jediné, co nám je nejvíce vytýkáno, je žánrová šíře, kterou je možno v naší hudbě najít. Ale to zase spoustu lidí baví, včetně nás samotných. Dává to našemu osobitému stylu rozmanitost. Prostě každá skladba je jiná, a to je dle našeho názoru jedině dobře.
Zuzana: Mě docela potěšila slova Petra Korála na křtu videoklipu, když říkal že k tomu, co se váže k názvu SANDONORICO má vztah, a když se dozvěděl, že vznikla kapela s tímto názvem, obával se. Ale když pak naši hudbu slyšel, zjistil, že se obával zbytečně. Multižánrové přesahy jsou přesně ta věc, která se buď líbí, anebo ne. Nám se líbí a byl to záměr, který se povedl. Rádi bychom zapracovali v novém albu na větší lyricko-epičnosti. Chceme, aby nové písně nabyly na větší symfonice a poetice a určitě chceme nadále tříbit zvuk.

Album jste vydali vlastním nákladem. Zkoušeli jste oslovit nějaké vydavatelství? Nemáte například ambice přejít časem na angličtinu a zkusit album propagovat v zahraničí?
Lukáš: Co se týče vydavatelství, zatím se ještě nic konkrétního nerýsuje, ale uvidíme.
Zuzana: Přejít na angličtinu ambice nemáme. Stalo by se to jedině v případě, že by to třeba v zahraničí po nás chtěli. Mám ale zkušenost, že to většinou nechtějí, vnímají kapely v rodném jazyce jako pro ně exotické. Navíc já miluji češtinu a v Čechách rozhodně a jedině česky.

Termíny potvrzených koncertů pro příští rok dostupné na vašem webu určitě nejsou vše, co pro letošek připravujete. Na co všechno se můžeme těšit?
Lukáš: Na webu jsou pouze definitivně potvrzené koncerty. Řada dalších je v jednání, včetně několika festivalů. Jinak už pracujeme na novém hudebním materiálu, který našim fanouškům budeme představovat v průběhu tohoto roku. Určitě se máte na co těšit a moc se těšíme na setkávání zejména na koncertech.
Zuzana: Celý rok nás také můžete mít kdekoliv na stěně! Každý měsíc vás bude provázet jeden z nás spolu s kočičím chlupáčem z útulku Catky Praha. Nafotili jsme pro rok 2024 na podporu tohoto útulku kalendář, který se dá objednat na jejich webu, nebo zakoupit přímo na některém z našich koncertů. Veškeré peníze z prodeje kalendáře poputují rovnou za opuštěnými mazlíčky a vás celý rok může hřát, že jste pomohli dobré věci.

Web SANDONORICO
Facebook SANDONORICO

Vznik: 2011
Místo: Praha
Styl: symphonic metal