Druhá deska olomouckých BLACK TIGER nese titul „Alive“, který má odrážet to, čím si kapela za poslední roky prošla. Půjdeme-li čistě po finálním pocitu z alba, jeden by řekl, že šest let života od vydání eponymního debutu muselo být v BLACK TIGER téměř každý den zalito sluncem a prosyceno téměř setrvale optimistickými událostmi. Hlubší pohled do alba tuhle vizi trochu poopraví, ale stejně si nakonec řeknete, že hudba BLACK TIGER je velice laskavá, přístupná a veskrze příjemná. I když při hodnocení „Alive“ nevyhnutelně musí zaznít slavná jména rockové scény, jejichž nositelé přiložili ruku k dílu (Mario Percudani, David Reece, Alessandro Del Vecchio, …), troufnu si tvrdit, že - snad s výjimkou Maria, jehož podíl je přece jen výraznější – BLACK TIGER by spolehlivě obstáli i bez nich. Dospělácký rock v různých odstínech mají zjevně v krvi, s melodiemi umí zacházet velmi obratně a tak je jejich deska písničkářsky nevtíravě hitová a nabídne celou škálu hard rockových barev, od dravých, neposedných přímočarek (lehkonohá „Reborn“, či „This Broken Road“ se vzdušnými sbory), přes uvolněné šlapavé písně („She´s Gone“ se skvělou melodií, nekomplikovaná „Breaking The Silence“, či na rozezpívané kytaře postavená „I´m Alive“ ), až po emotivní balady (v čele s rozjímavou „What If…“, ve které se BLACK TIGER pod nohama příjemně pletou EXTREME). Pokud vás někdy přepadne pocit, že je škoda, že devadesátky jsou nenávratně pryč, sáhněte po „Alive“ a zavřete oči. Pocit, že jste se vrátili v čase, se spolehlivě dostaví.