V zajetí čtyřky. I tak by se dalo parafrázovat album „Čtyři stěny“ kapely BYT ČÍSLO 4. Mladá šumperská punkrocková smečka navíc funguje o čtyřech hlavách. Abychom se z této číslovky předčasně nezbláznili, udejme, že existence kapely se začala psát v roce 2022, kdy o sobě dali kluci vědět singlem „Nechápu“. Od toho okamžiku se dali do kontinuální práce, která vyústila v debutové album, jež mimochodem produkoval Thom Fröde z IMODIUM. Výsledná jedenáctka skladeb prezentuje kapelu ve velmi dobrém světle. Formace je sehraná a může být velkou nadějí pro v tuzemsku poněkud skomírající žánr. Velkou devizou BYTU ČÍSLO 4 jsou texty. Mají švih, nápad a dokážou v člověku probudit správné emoce. V kontrastu s tím mě ovšem tahá za uši zpěv, který je poněkud subtilní, a i když se v punk rocku vokál příliš neřeší, zde si myslím, že by mohl. Skladby, které obsahují úderná sdělení, by rázem dostaly trochu jiný náboj. Ale třeba se pletu a Pavel Mazák je muž na svém místě, kterého fans pro jeho hlas milují. A především pro ty BYT ČÍSLO 4 hrají. Proto skončíme tak, jak jsme začali. Čtyřkou…
Zdeněk Pospíšil