Před třemi lety šéf PORCELAIN SHARDS Martin Schwarz hlásil, že právě začíná expanze původně one-man projektu na plnohodnotnou kapelu. Dle stránek PORCELAIN SHARDS se podařilo tento proces realizovat, byť v bookletu desky Martin Schwarz své spolupracovníky utajil – podstatné však je (a v tom vidím nejzásadnější posun od poněkud mdlé prvotiny), že s tím, jak se rozrostl tvůrčí kolektiv, našli PORCELAIN SHARDS daleko větší chuť do života, jiskru, lehkost i sebevědomí. Není podstatné, zda se v rámci vlastní barevnosti opírají o umírněný heavy /power metal, hard-rock, pop-punk, či indie-rock, najednou má jejich tvorba hlavu, patu, směr i děj. Stačí sáhnout po prvních dvou skladbách desky a přímo vás praští markantní rozdíl proti jakékoliv skladbě z debutu. Intenzita, vnitřní napětí a celková neposednost dávají „With Headphones“ (s výraznou basou a skvěle zabarveným hlasem) a „Rebars“ šťávu a dramatičnost, v nichž dobře vyniknou povedené melodie. Přemýšlivá „Solstice“ a techničtější titulní skladba poodhalí, že pro PORCELAIN SHARDS je zemí zaslíbenou přímočarost a uvolněnost, což podtrhne i nevtíravě vzrušující „Voices“. V radikální opozici k akčním skladbám stojí niterná „Little Fox“, jejíž v rámci alba až ambientní vyznění je velmi působivé. Všechny zdůrazněné skladby spojuje fakt, že Martin Schwarz se v nich drží přirozeného a poměrně civilního zpěvu, kdykoliv dojde na teatrálnější projev (a co teprve, když se Martin odváže jako v „Nature Of Man“), je zjevné, že překonat debutovou desku na všech frontách se ještě úplně nezadařilo. Ale krok vpřed, který PORCELAIN SHARDS během tří let udělali, je výrazný a potěšující.